Tajný kruh

Den, který nám změní život

Když mi teta řekla, že pojedeme na prázdniny do státu kde se narodila, kde se vlastně narodila i moje rodina, řekla sem si fajn. Nějak to zvládnu. Bude to přeci jenom měsíc. Navíc se se tam narodila taky a moje sestřenice taktéž. Bohužel sem nikdy neměla příležitost moje rodiče poznat. Zemřeli krátce poté co sem se narodila a jelikož teta je mámina sestra tak si mě vzala k sobě a žiji s ní i s Cassie.

Jeli jsme na místo jménem Cape Cod. Chudák Cassie to bohužel nesla hůř než já a to hlavně z toho důvodu, že byla hned vydaná na pospas zlu jménem Portia Bainbridgeová. Místní princeznička. Cassie se jí zdála nejspíš jako dobrý terč. Není ten typ, který dokáže nějak zásadně odporovat komukoliv natož Portii. A proto se asi Portia nedostala ke mě. A nebo to bylo spíš tím, že nejsem ten holčičkovský typ. 

Sice mám Cassie fakt ráda, ale ne zas tak moc abych zvládla poslouchat Portii, která mluví pouze o sobě. Ale nemyslete si, že sem celé dny chodila jen tak od ničeho k ničemu. Byla tu dívka, která měla ohledně Portie stejné názory jako já. Bohužel k mé smůle musela včera večer odjet. Takže...hned další den sem musela trpět s Portií a její partou poslušných holčiček. 

Portia vedla jak jinak než řeči o sobě když v tom se stal úplný zázrak. Ticho. Portie konečně zmlkla. Koutkem oka sem se koukla abych zjistila co bylo důvodem toho zázraku. Ale ona to nezmlkla jenom ona ale úplně celá pláž. Tím důvodem byl jakýsi kluk kráčející po pláži s menší chlupatou koulí s nohama. Aby jste pochopily, se psem. 

Nějak sem to nechápala. Zdál se mi úplně normální jako jakýkoliv jiný kluk. Ale Portii se asi normální nezdál. Tiše na nás sykla když jsme se neměli k tomu sklopit před ním hlavy. 

,,Nedívejte se na něj.'' jak se dalo čekat, Cassie hned poslechla. 

,,Co blbneš ?'' je to prostě jenom kluk. Dokonce se mi zdá jenom o rok nebo o dva starší než my.
,,Prostě se koukej dolů!'' to už jí docházela trpělivost.
,,Na to ti kašlu.'' 

Kluk už byl u nás a to asi z toho důvodu že jeho pes si to nějak moc ochotně nakráčel ke Cassie. Spíš Cass povalil. 

Kluk se jako první podíval na mě. To bylo nejspíš tím, že jako jediná sem se nebála se na něj podívat a Cassie měla moc práce se psem. Usmála sem se na něj a on mi úsměv opětoval. Potom jako by to bylo nějakým způsobem načasované. Pan neznámý a Cassie, která ještě stále hladila tu chlupatou kouli tak se na sebe podívali. Nevím jestli sem to viděla doopravdy nebo už sem moc dlouho s Portií ale jako bych mezi nimi viděla nějaké zvláštní pouto. Něco co ty dva poutalo přímo k sobě.  Rozhodně moc času s Portií.

,, Rádžo jdeme.'' pes velice neochotně opustil Cassie a kráčel za svým páníčkem. Než ale úplně odešel řekl. 
,,Život není fér.'' a divné bylo, že to směřoval celé na Cassie.

,,Co to mělo být?'' zeptala sem se Portie. Ta jako by byla duchem úplně někde jinde. 

,,Portio ? Co je ?'' Tentokrát se ptala Cass.
,,Já už musím jít.'' A ještě než se zvedla tak mluvila nějaké nesmyslné věci. Něco jako zloděj? Nebo čaroděj ? To jako ten kluk ? Portia už byla asi moc dlouho sama se sebou.

Cassie se rozhodla, že se ještě chvíli bude procházet. Taky se mi ještě nechtělo jít. Ale Cassie vypadala úplně jako Portie. Duchem mimo. Takže sem se rozhodla, že se vydám na druhou stranu. A přeci jenom Cassie moje kouření moc ráda nemá. Tak jí tomu nebudu vystavovat. 

,,Uvidíme se doma.'' řekne ale ne moc nadšeně. Tohle není domov ani omylem a myslím, že ona si to plně uvědomuje. 
,,Dobře, zatím.'' a odcházím na druhou stranu pláže.

Sem tak v půlce nějakého mola. Nevím ani jak dlouho jsem vůbec šla. A telefon trochu vypověděl službu. Z ničeho nic uslyším kroky. Otočím se a tam vidím utíkat toho kluka z pláže aji se svým věrným kamarádem. O 5 minut později tudy proběhnout další dva kluci. Směrem ,kterým šla Cassie. Myslím, že podle fotek se zdáli jako Portiiní bratři. Tuším Logan a London. 

Tohle asi nedopadne dobře. Začala sem utíkat za nimi a myslím, že takhle rychle sem snad nikdy neutíkala a to myslím vážně. Já neutíkám ani když jdu někam pozdě. Uvidím stát uprostřed pláže oba dva bratry a Cassie ale bez pana neznámého. Už sem skoro tak když jeden z nich chytne Cassie za zápěstí. Slyším jen krátce.

,,Jsi si jistá?'' vidím jak se Cass třese ale i tak odpoví celkem pevným hlasem. 

,,Jo sem si jistá.''

,,Co se to tu děje ?'' směřuji svou otázku na oba bratry
,,A ty si kdo ?'' zeptá se ten co drží Cassie za ruku. Tuším,že Logan
,,To tebe vůbec nemusí zajímat a ráda bych kdybys mojí sestřenku pustil. Jasný ? Myslím, že vám odpověděla na to co jste chtěli tak můžete jít. '' Moc to s ním neudělalo ale s tím druhým ano. 

,,Logane jdeme, je to jenom malá holka. On nám zatím uteče.'' řekne London. Logan si nás naposledy změří a pak se vydají dál po pláži. Ještě než jsou úplně pryč tak si všimnu vybouleniny podobné pistoli u Logana.

,,Cassie, co to mělo znamenat ?'' 

,,Počkej.'' odbude mě a kouká střídavě směrem, kterým odešli Logan s Londonem a k lodím. V tom se z poza jedné lodě vynoří pan neznámý se svou chlupatou koulí vedle.

,,Fajn tak ted už mi řeknete co se to tu děje ? Typuji, že šli po tobě. Proč ?'' pronesu směrem ke klukovi.

,,To by bylo na dlouho a oni se můžou každou chvíli vrátit.''
,,Tak v tom případě Cassie jdeme.''
,,Cože ?'' 
,,Slyšela jsi. Jdeme. Jestli si nevšimla tak Logan měl pistoli.'' očividně si toho všimla ale i tak se jí moc nechtělo a tak se do toho vložil neznámý.
,,To by mě ani nepřekvapilo. Radši by jste fakt měli jít.'' moudrý kluk.

,,Víš co? Jdu napřed ale až se tu objeví znovu já tě zachranovat nebudu. Tebe sem ráda poznala pokud se to tak dá říct. Nazdar.'' 

Po asi pěti minutách mě Cassie doběhne. A nejde s prázdnýma rukama.

,,Co to máš ?'' vypadá to jako nějaký kámen. Prostě kámen.
,To mi dal. Tímhle mi chce prý poděkovat, že sem ho zachránila. Že stačí když ten kámen zmáčknu a budu myslet na něj a on mi přijde na pomoc.''
,,Magore. Spíš ses kvůli němu nechala málem zabít.'' Zbytek cesty je ticho. Prominte ale řekla sem jen pravdu. 

Hned co jsme vešli do chaty, kterou jsme si na léto pronajali tak na nás teta spustila.

,,Holky, pojdte si na chvíli sednout. Musím s vámi o něčem mluvit. Lauro ty si zase kouřila ?'' jen protočím oči a sednu si a Cassie mě následuje.

,,O čem s námi potřebuješ mluvit mami ?'' podle toho jak se teta tváří tak to moc příjemná záležitost nebude. Jak pro nás tak nejspíš i pro ni.  Navíc vypadala, že toho moc nenaspala. Zase.

,,Holky před chvílí sem dovolala s babičkou. Není to s ní vůbec dobré, spíš se to horší. Vím, že to pro vás bude těžké. Věřte, že pro mě taky ale nedá se nic dělat.''
,,Teto ? My se stěhujeme k babičce?'' po dlouhém přikývnutí mi to konečně došlo. Už žádný pěvecký sbor, žádné soustředění, divadlo, ani moji přátelé. Nic. Vypadá to, že Cassie to taky začalo docházet. 
,,Mami ale co holky? Vždyt sem se s nimi ani nestihla rozloučit ? Můžu se jet aspon rozloučit ?'' jak se dalo čekat Cass začala plácat páte přes deváté.

,,Zlatíčko bylo by to mnohem horší. Hůř by se ti odjíždělo.'' už sem to prostě nemohla vydržet. 
,,Omluvte mě.'' bez dalších řečí sem se zvedla a odešla do ložnice. A tam zůstala až do rána. 

,,Nejlepší prázdniny ze všech''

Úvodní kapitola mé nové povídky. Jelikož už toho mám hodně předepsaného měly by kapitoly vycházet každý týden aspon jedna. 
Tak snad se bude líbit a vy se budete těšit na novou část.

NATY <3