Tajný kruh

Všude samé překvapení

Ráno bylo jako každé jiné. No rozhodně potom, co se v několika posledních dnech přihodilo. U snídaně jsme toho nikdo moc nenamluvili, tetě furt nebylo dobře tak zůstala nahoře. Babička se s námi sice snažila nějak komunikovat ale Cassie byla zdá se myšlenkami úplně někde jinde. Večer sem ani nepostřehla, že přišla. No prostě veškerá konverzace u stolu zůstala na mě. Ale naštěstí mě z toho vysvobodilo zatroubení auta. Nějak podvědomě mě napadlo, že to bude asi můj odvoz. 

Cassie vystřelila od stolu jako divá. Zdá se, že nejsem jediná, kdo si zařídil odvoz. Ale zdá se, že když vyhlídla z okna, úsměv ji přešel. 

,,Laur, to je nejspíš pro tebe.'' vyrazím se podívat ke dveřím a nakouknu skrz okno. Vedle zaparkovaného auta stojí Chris a na místě spolujezdce Doug. Nevím proč sem najednou pocítila osten bodnutí v žaludku. Chris je znovu objevený kamarád, nic víc. 

,,Babi, já už pojedu. Mám tady odvoz.'' pomalu si seberu všechny svoje věci. Už otevírám dveře když babička řekne.
,,Ááá, chlapecká společnost. Kdopak to je? Chris a Doug Hendersonovi?''
,,No nejspíš.'' babička se jenom tak potutelně usměje a už mě nechá jít.
Pomalu mířím k autu. Chris si mě všimne hned. A usměje se na mě takovým svým úsměvem. Typickým pro něj.

,,Ahoj, tak můžeme jít?'' zeptám se
,,Jo jo, jasně. Doug si sedl dopředu ale jestli chceš, rád změní místo.'' a houkne výhružně na Douga.
,,Nene, ráda si sednu dozadu.'' a zasměji se.
Nastoupíme do auta a já pozdravím Douga. Ten odpoví jen kývnutím. Jedeme mlčky než Doug to ticho přeruší. 

,,Tak Lauro, jak se ti to tu zatím líbí.'' Chris se na mě usměje do zrcátka. Úsměv mu obětuju. Ale potom se na mě začal dívat víc a víc až si toho Doug všiml a neodpustil si poznámku.
,,Hele, očividně je mezi vámi nějaké viditelné napětí a já bych mu nerad byl vystaven, takže buď toho nechce, nebo......Aau, Za co to bylo?'' Chris vlepil Dougovi pohlavek. A pak začala klasická sourozenecká tahanice. Bylo by to celkem v pohodě, kdyby to nebylo v autě a za jízdy. 

,,Kluci? Kluci?!'' jako by mě vůbec nevnímali. No sem přeci ta čarodějka. Ale v tu chvíli mi došlo, že sem nikdy nekouzlila. Alespoň ne vědomě, a že bych to chtěla. Ale přeci to nemůže být tak těžké. Ale uplynula minuta a nic. Tak sem si řekla, že kouzlení nechám na později a zvolím tradiční způsob. Oběma jim dám pohlavek a řeknu.
,,Kluci? Ráda bych do školy dojela v pořádku.'' jako by se najednou probrali. A pak jim něco docvaklo. 

,,Ale mi nejedeme do školy, tedy alespoň ne hned.'' řekne Chris a potutelně se usměje. 
,,Cože?'' řeknu a najednou si říkám jestli sem neměla jet do školy sama. 
,,Ty chceš tu svoji holku fakt vyděsit co? Klídek Lauro, jedeme jenom pro kávu a potom do školy.'' zasměje se Doug a nevnímá Chrisův zamračený výraz. Zajímalo by mě proč se mračil. Kvůli té poznámce o holce? Nebo proč? No teď to nechám být.

Jakmile jsme zastavili před kavárnou všichni jsme vystoupili.Vešli jsme do kavárny a já se začala rozhlížet kolem. Bylo tam ještě pár dalších studentů ze školy a všichni upírali pozornost na mě a můj doprovod. Fajn, ani tady se toho nezbavím. Otočím se na Chrise a Douga.

,,Kluci? Nebude vadit když si na chvíli odskočím?'' a ukážu směrem k záchodům. Kluci kývnou ale Chris se zatváří ustaraně. Ignoruji to a vydám se na toalety. Tam si pomalu opláchnu obličej a vydám se zpátky. Ale k mé smůle když vyjdu ze dveří do někoho narazím. A ten někdo je bohužel Nick.
,,Ahoj krásko.'' to mi ještě chybělo.
,,Když dovolíš ráda bych prošla.'' pokusím se projít ale marně. 
,,Kam ten spěch? S kým pak tu jsi?'' co si to dovoluje?
,,Nic ti do toho není. Navíc na to samé bych se mohla zeptat i já tebe.'' a podívám se mu zpříma do očí.
,,Sem tu s ostatními. Čekali jsme na dvojčata.'' a pak se podívám okolo a skutečně všichni členové kruhu stáli vzadu u nějakého boxu. Zdá se, že už dopili a chystali se odejít.  Aha, takže proto jsme jeli nejdřív sem? Aby se tu mohli sejít s kruhem? Proto s námi jel i Doug. 

Jak sem předtím řekla, s kruhem nechci mít celkově nic společného. Podívám se směrem k boxu a všimnu si Cassie. Ta se v tu chvíli otočí a všimne si mě. Něco řekne a všichni se podívají směrem kde stojím. Chris si všimne kdo stojí tak blízko mě a trochu se zamračí. 

Odstrčím Nicka ale místo toho abych se vydala k ostatním tak se vydám ven. Kašlat na ně. Ani se neotočím. Když vyjdu ven, přidám do kroku směrem ke škole. Co nejrychleji začnu utíkat. Přeci jenom než sem vyšla ven slyšela jsem jak na mě Chris zařval. 

Ve škole všechno probíhalo normálně. Jak jinak. Všichni se mě stranili. Na hudebce jsme měli každý předvést něco neobvyklého. Někdo zpíval operu, někdo repoval, Já si vybrala jódlování. Je to jedna z mála neobvyklých věcí, které umím. 

Když skončím všichni uznale zatleskají. Dokonce mi i jedna holka složila kompliment. Jako by úplně zapomněla kdo jsem. A zeptala se mě jestli bych s ní nechtěla poobědvat. Řekla sem, že ráda. Na obědě si sedneme k poslednímu prázdnému stolu. Vypadá to, že ta holka Lena, jak se mi představila taky nemá kamarádů zrovna nazbyt. Zdá se ale fajn. A vypadá to, že je tu taky nová. Protože aniž by očividně věděla kdo jsou tak se zeptala.
,, Nevíš proč se sem tak divně dívají?'' nejdřív sem nechápala kdo.
,,Ti za tím sklem.'' a ukáže nenápadně doprava. A tam uvidím ty, kterým sem se celý den vyhýbala. Dokonce i s Cassie. A všichni kromě Nicka, který tam není se dívají k našemu stolu. 
,,Hele nevadilo by ti kdyby jsme šli někam jinam?'' zeptám se Leny.
,,Ne, to mi zrovna vadit nebude.'' zbytek jídla si tedy sníme venku.

Po zbytek dne se mi hezky dařilo se skupince vyhýbat. Celý sem ho strávila s Lenou. Domluvili jsme se, že by jsme si mohli dneska udělal holčičí večer. Takže po škole jsme jeli každá k sobě domů. Nebo spíš Lena mě ke mě hodila tím, že sem jela ráno s Chrisem a Dougem, byla sem bez auta. Já sem měla za úkol všechno nachystat a Lena si jela pro věci. Kruh sem tak nějak nevnímala. Ale když sem se přiblížila k domu k mé smůle před domem stál Chris.