Please...bite me [YAOI]

🎈Four 🎈

U Todorokiho jsem nezůstal, šel jsem domů protože mám práci.

Byla jedna hodina ráno a já stále seděl u počítače. Nebavilo mě to a navíc tu skoro usínám. "Bože dnes je to strašně dlouhý" promnul sem si spánky. Aniž bych to tušil sem se odebral do říše snů...sny to ale nebyly..

To co děláš je špatné Izuku, si hanbou
společnosti, si nechutný, vztah s upírem? Jsi lovec! Tak se tak chovej!

S křikem jsem se probral. "Co to bylo?" Byl jsem spocený. Koukl sem se na telefon, bylo 4:08. "Ještě mám čas" odebral sem se do koupelny. Svlékl jsem se, mám spousta kousanců, pousmál jsem se nad tím a šel do sprchy.

Sušil sem se když mi někdo zaťukal na dveře. Šel jsem otevřít, stál tam Todoroki. "Co tu děláš? Je to tu nebezpečné! Někdo tě uvidí a sejme tě!" Koukl se na mě a vstoupil dovnitř, s povzdechem jsem zavřel. Mlčky jsme seděli, pozoroval oheň jehož plameny oblizovali dřevo, já pozoroval jeho. "Promiň že jsem se neozval" vypadlo z něj najednou stále pozorujíc oheň, pozoroval jsem ho a jednoduše odvětil "byl to pouze den" své oči zvledl od ohně a koukl se na mé, pozitivně jsem se usmál.

Seděli jsme v objetí, hlavu měl na mé hrudi, vískal jsem se mu ve vlasech, zazvonil mi budík, "nechci to kazit, ale musím do práce" zvedl ke mne oči a smutně na mě pohlédl "opravdu musíš?" Optal se a štěněcím pohledem mě pozoroval, pousmál jsem se "zavolám do práce že mi je špatně" usmál se.

Bylo odpoledne, s Todorokim jsem byl stále v objetí, koukl sem se na něj, spal, měl pootevřené rty, vlasy mu padali do očí, vypadal tak krásně, políbil jsem ho na čelo, pootevřel oči, vypadal roztomile "jsi jako polštářek, víš o tom?" Uculil jsem se "nedáš si něco?" Optal jsem se, zákeřně se zašklebil a řekl "tebe" zrudl jsem a on se usmíval.

K O N I CH I W A :3
Jsem zde s novou kapitolou tak snad se vám bude líbit 🥰🖤😄
Budu ráda za komentář a hvězdičku 😁🖤