Please...bite me [YAOI]

🎈fourteen🎈

Deku
Protřel sem si slzející oči. "Však o nic nejde ne?" Zaryl sem si nehty do stehna. "Však o nic nejde.." Zvedl sem se a pokračoval dál. Procházel sem moc známou trasou, objevil sem se na svém starém pracovišti. Policejní pásky byly roztrhané, všude bylo napsáno 'zákaz vstupu', byla vysklená a popraskaná okna, byly vykoplé dveře. Na vrátnici byla krev, krev na skle, na okně, na zdech...

Kráčel sem po chodbě, pod nohami mi praskalo sklo a kusy zdiva. "Účtárna." Nakoukl sem dovnitř. "Třeba tu peníze ještě jsou." Začal sem otevírat různá šuplata či skříně. "Nic." Otočil sem se na obraz. "Ale ahoj.." Zamumlal jsem a obraz sundal. Jak sem čekal, byl tam trezor. Zadával jsem různé kombinace, nakonec jsem na tu správnou narazil. "Hezký." Vytahoval sem peníze a dával je do batohu na zádech. Následně jsem procházel všechny pracovny, dokud jsem se nedostal do té mé.

"Jé! Tady si ležela!" Šťastně se usměju. "Jak si se jen jmenovala co?" Nohu položím na označení těla, následně prozkoumávám jestli sem tu něco nenechal. "Co to?" Podíval sem se na sedřenou kůži na noze, byl tam nějaký šuplík, se zájmem sem ho otevřel.

Todoroki
"Hodláš tu sedět dlouho?" Odfrkl si Todoroki v mé hlavě. "No tak promiň že si musím urovnat mysl!" Vyjekl sem a zvedl se, následně sem vešl do domu a rovnou zalezl do své ložnice.

"Mám ukrutný hlad!"
"Běž dolů po schodech až do sklepa, otevři dveře s nápisem 'červený sklad' jo?" Přesně jak řekl tak sem udělal. Hladově a zároveň zasněně jsem koukal na spousta krve v sáčcích. "Kolik tady toho máš?!" Myslím si že mi ukápla slina. "Heh...jak to mám jako vědět?" Odvětil, ignoroval sem ho a ihned se pustil do jídla.

"Sakra nežer to už! Koukni jak budu tlustej!" Zakřičel Todoroki. "No jo no." Zamumlal sem a přestal sem jíst. "Zítra začneš cvičit a né že ne! Hovado tlusté!" Ječel jak holka! Odebral sem se znovu do ložnice a spokojeně se zahrabal do peřin. "Cítíš to?" Začuchal sem a cítil podivně nasládlou vůni. "Určitě to tady ucítím..." Zamumlal podrážděně. "Je to taková nasládlá vůně, něco jako skořice a a jahody." Popsal sem vůni a Todoroki se zamyslel.

Deku
Otevřel jsem šuplík a začal sem prohledávat co v něm je.  Byla tam fotka mě s nějakou holkou, bylo u toho i nějaké datum. Následně jsem tam našel nějaké lahvičky s neidentyfikovatelnými ((haaard slovo xD)) tekutinami, zbraně - hlavně nože.

Procházel sem vězením pro upíry. "Hah zbyl z nich jen prach." Podíval sem se na celu Todorokiho. Furt na těch dveřích byl otisk mých bot, docela vtipné. Nakonec jsem odešel ven. Procházel sem se ulicemi a přemýšlel kam bych se schoval.

"Sakra otevři se!" Kopal sem do dveří. "Hele a ten klíč byl vlastně pod botou." Začal sem prohledávat boty a ejhle! Opravdu tam byl klíč. V mžiku sem odemkl dveře a rychle za sebou zabouchl. Rozsvítil sem. "Všude je prach, ale aspoň tu mám nějaké oblečení!" Vběhl sem do své ložnice a skočil do postele. "Awww jak já tě miluju!" Tulil sem se s dekou, polštáři a matrací.

"Jsi jak malej." Okometoval.
"Já se lekl!" Chytl sem se u srdce a zhluboka dýchal.
"Co tu vůbec děláš Dabi? A jak ses sem dostal?"
"Nechal si klíč ve dveřích.." Zamumlal a koukl se na mě stylem 'si opravdu idiot'.
"Ustel si v obýváku! Ve své posteli tě nechci!"

K O N I CH I W A ;3
Hahaha já žiju! To koukáte co?