Nekonečno. |Niam Horayne|

3

Niall

V autě jsem si pustil rádio na plné pecky a zpíval si na celé celé auto. Jako sídlo jsme měli Ilfracombe, krásné přístavní městečko, které bylo čtyři hodiny autem od Londýna na jihozápad. Já to ale stihl za polovinu.

Dojel jsem do Londýna a bylo teprve půl druhý a já měl sraz až ve tři. A tak jsem se rozhodl, že ještě zajedu do mého oblíbeného krámu, kde jsem strávil celý volný čas a nechal tam docela dost peněz.

Tam jsem si nakonec koupil krásné botičky a nějaké drobnosti. Dojel jsem k soše a zaparkoval auto pár ulic dál, že se projdu. Sedl jsem si ke kašně a upil že svého kafe, který jsem si koupil cestou sem.

Jak dlouho tady ještě budu muset čekat? Seděl jsem tu už asi dvacet minut a pořád nikdo nikde. Ještě počkám pět minut a pak pojedu domu. Rozhodl jsem se a dopil posledních pár mililitrů kávy.

,,Tak kde je?" Slyšel jsem za sebou hrubý hlas. ,,Třeba je to tamhle ten blonďák." Uslyšel jsem další hlas a já se pousmál. ,,A jak to chceš zjistit? To za ním přijdeš a zeptáš se ho, zda je ten typek z toho Jižního gangů, co za náma měl dneska přijet? Jak je libo. Ale myslím si, že to on není. Vypadá jak vypelichané kuře." Uslyšel jsem nový hlas, který byl plný smíchu.

Vzal jsem do ruky tablet a několik málo minut do něj ťukal, zatímco ti za mnou se spolu bavili o tom, zda za mnou jít nebo ne.
Nakonec jsem to dodělal a poslal jsem to.

Poznal jsem, že tam jsou tři lidi a byli nejblíže. Takže jsem jim v rozsahu několika metrů poslal zprávu, aby zamnou konečně šli a nekecali.

,,Já věděl, že to je on!" Uchechtl jsem se. ,,Ty? Takový kuře." Ozval se tamten. A už je to tady zase. Vím, že jsem malinký, hubený a vypadám jak nějaké raněné zvíře, ale já prostě takový jsem. A nestěžuju si.

Zvedl jsem se a upravil si bundu. ,,Nechcete už jít. Nemám na to celý život. Rád si ještě užiju života." Otočil jsem se a předemnou stali tři muži.

První byl celý v černém, vlasy měl hnědé, vypracovaná postava a vypadal tak na čtyřicet. Druhý byl o dost mladší. Měl na sobě obyčejné tričko, kalhoty a přes to džínovou bundu. Vlasy měl krátké a blonďaté. A třetí, byl trochu opálený. Vypadal na  pákistánce. Vlasy měl nagelované nahoru a blonďaté melíry. Propaloval mě pohledem.

Někoho mi hrozně moc připomínal.

,,Takže ty teď pracuješ pro Jih, jo? Nikdy jsem nevěděl, že bys něco takového mohl dělat princezno." Řekl pákistánec a já stuhl. Ne. Nenene ne. To ne... ,,Taky tě rád vidím Maliku." Falešně jsem se na něj usmál. ,,Vy se znáte?" Zeptal se nejstarší z nich. ,,Jo. Dlouhá historie." Řekl muž, kterého jsem zabíjel pohledem. ,,Ani ne. Jen Váš kamarád je zmrd, který neudrží péro od cizích prdelí." Řekl jsem jakoby se nechumelilo.

,,A teď, bych to už rád měl za sebou. Pospíchám. Mohli byste mě prosím odvést?" Zeptal jsem se milé těch dvou. Nebyl důvod na ně být hnusný. To Malik je krypl. Ne oni dva. ,,Princezno a jsi si jistý? Nejdeš do baru ale přímo k Londýnskému gangů. Mužem tě klidně zabít, protože ty se neubráníš." Urážel mě s úsměvem Zayn. ,,Věř mi brouku, že kdybych mohl, ležel bys tady v kaluži krve a kulkou v hlavě. Ale nechci mít problémy. Šéf by zuřil." Zasmál jsem se.

,,Jdeme nebo se vy dva zabijete." Řekl s úsměvem nejstarší. ,,I když bych rád viděl Zayna nazemi, ale nemůžeme to dovolit. Je to bosse pravá ruka." Úšklíbl se na mě a já se zasmál. Celkem fajn chlap.

,,Je to na kraji Londýna. Pojedeme jedním autem." Oznámil mi a já přikývl. Došli jsme k černému autu a nastoupili. Sedl jsem si dozadu vedle Zayna, ale natiskl jsem se na dveře, abych byl od něj co nejdál.

,,Snad se princezno na mě pořád nezlobíš. Je to šest let proboha." Ozval se po chvilce opět Zayn. ,,Neříkej mi tak." Zavrčel jsem na něj. ,,Kdysi se to to líbilo." Úšklíbl se. ,,Kdybych tě potkal normálně a ty bys mi řekl to co právě teď, tak přísahám, že bych ti urval koule, aby se lidi jako ty nerozmnožovali." Ti dva se uchechtli.

,,Promiň, ale jsem na kluky. Takže nemůžu mít děti. A ty to moc dobře víš." Zavrčel na mě a chytl mě za stehno, které silou zmáčkl. ,,Hah. Vtipné. Kdysi jsi říkal to samé. A pak jsi za mými zády ojížděl nejen kluky." Stisk zesílil. ,,Nech toho princezno." Jel rukou nahoru.

,,Kreténe!" Zvedl jsem ruku a dal mu pěstí do obličeje. ,,Kurva!" Zasyčel. ,,Vystupujem!" Vykřikl nejstarší, který do té doby řídil a zastavil.

Vyšel u auta a já hned za ním. Stáli jsme uprostřed velkého parkoviště u velkého baráku. ,,Pojď." Řekl a táhl mě za paži do domu.

Heh.
Snad se líbí. 💙