Nekonečno. |Niam Horayne|

21

Niall

Jakmile jsme nastoupili do auta, Liam si mě přitáhl, aby mě mohl políbit.

,,Byl jsi úžasný princezno." Dal jsem mu malou pusu na rty. ,,Děkuju." Vyjeli jsme a mě přišlo, že Liam jede nějak moc rychle. Zanedlouho jsem ucítil jeho ruku hladíc mé stehno. Bylo to úžasný.

Zavrněl jsem. Hned jak jsem si to ale uvědomil, strnul jsem a dal si rychle ruku před pusu. Bože. ,,Dej tu ruku pryč z té tvé pusy." Zavrčel a já ho poslechl. Jeho ruka putovala nahoru, až se dotkla přes kalhoty mého klína. Tiše jsem zakňučel.

,,Copak princezno?" Zeptal se mě s úsměvem, ale celou dobu pozoroval silnici. ,,Ne-jsem prince-zna." Dostal jsem ze sebe, když mi Liam začal hladit klín. Snažil jsem se udržet, abych nevzdychal. Tak moc jsem se snažil.

Najednou se snažila jeho ruka dostat pod mě kalhoty, ale já ji chytil. ,,Takže... teď mi tu ruku pustíš a já budu dělat, že se nic takového nestalo. Ano?" Napřímil se. ,,Liame..." Dostal jsem že sebe. Nechtěl jsem, aby to dělal. Tak moc. Bylo to špatné. Má hlava věděla, že bych měl odporovat a odejít, přesto...

Začal jsem opatrně sundavat ruku z té jeho. Jakmile jsem dal ruce podél těla, Liam položil ruku opět na mé stehno a celou dobu co jsme jeli ji tam nechal.

Bylo něco okolo deváté, když jsme dojeli. Vystoupili jsme a já šel hned za Liamem do domu. Jakmile se zavřely dveře, Liam mě na ně strčil a já tak byl opřený zády a vyjeveně koukal na Liama, který byl přesně předemnou.

,,To co jsi udělal v tom autě už neuděláš ano?" Stál ode mě tak jeden metr. Byl jsem celý nervózní a tak jsem jen přikývl. ,,Slova princezno." Udělal poslední krok a díky tomu byla naše těla na sebe natisklá. ,,Ano." Liam se usmál a políbil mě. ,,Běž se osprchovat. Cítím z tebe bar. Taky si rychle zaběhnu tady dole a pak udělám jídlo." Přikývl jsem a vydal se do koupelny, cestou jsem vzal ale svůj batoh, abych se měl do čeho převléct.

Ve sprše jsem na sebe pustil horkou vodu. Koukl jsem na šampóny a uviděl něco, co mě okouzlilo. Byla tam bílá lahvička ve tvaru medvídka. To je tak roztomilý.

Otevřel jsem šampon a čichl si k němu. Kokos a vanilka. Och bože, to je tak úžasná vůně.

Umyl jsem si tím vlasy. A najednou jsem si všiml, že v druhém koutě je něco růžového. Za řadou šamponu, tam byl můj oblíbený sprchový gel. Šťastně jsem se usmál.

Musel to koupit, když věděl že přijedu. Protože pochybuji, že tohle má normálně doma.

Celý voňavoučký jsem vylezl z vany a usušil se, vlasy srovnal dolů, aby netrčely do všech světových stran, což se mi stejně moc nepovedlo. Pak jsem se začal oblékat.

Vzal jsem si na sebe mé oblíbené ponožtičky.

K tomu jsem si vzal obyčejné bílé tričko a pod to,... bílé krajkované kalhotky.

Když jsme byl celý převléknutý, vzal jsem batoh který jsem hodil do pokoje, kde jsem spal minule a šel dolů za Liamem.

Ten už stál u linky a něco připravoval. Došlé jsem k němu a objal jsem ho rukama pevně kolem pasu. ,,Copak princezno?" Zeptal se mě. ,,Děkuju za šamponky." Stoupl jsem si na špičky a políbil ho na tvář.

,,Nemáš za co princezno." Položil nůž a otočil se ke mě. Celý ztuhl a pozoroval mě pohledem, který jsem nedokázal rozpoznat.

Odpor? Vztek? Sklamání? Neměl jsem ani tušení, co od něj čekat.

Oops...