Nekonečno. |Niam Horayne|

23

Niall

Ráno mě bolelo celé tělo. Liam už byl dávno vzhůru a slyšel jsem, že s někým telefonuje. Zvedl jsem se a vzal si na sebe Liamovo tričko.

,,Dobře! Fajn. Za hodinu jsem tam!" Zavrčel do telefonu, který následně hodil na linku. ,,Mám jet?" Zeptal jsem se narovinu. ,,Ne. V žádném případě. Jen se vyskytl problém." Povzdychl si. ,,A jaký?" Došel jsem k němu a objal ho rukama kolem pasu. ,,Takový, že Severní gang tady něco chce. Naší objednávku." Zavrčel nastaveně. ,,Tak to nebude tak těžký, ne?" Vzpomněl jsem si, že Severní gang nebyl nikdy zrovna nejsilnější.

,,Kéžby. Víš, to je ten problém. Za posledních pár let se zvětšil. A tady bude mít skoro celý gang." Povzdychl si. ,,Fajn. Jdu se převléknout." Řekl jsem a chtěl odejít, ale Liam mě chytil za ruku. ,,Ne. Ty tady na mě hezky počkáš." Řekl mi Liam. ,,Na to zapomeň. Jedu s tebou." Zakyval jsem hlavou. ,,Nialle..." Chtěl něco namítnout, ale já ho přerušil. ,,Liame. Byl jsem na horších akcích. Navíc, pokud chceš mohu zavolat domů. A přijede sem pár lidí z mého gangu." Zakyval hlavou. ,,Nepotřebujeme pomoct." Přikývl jsem.

,,Dobře. Fajn. Pustí mě, abych se mohl převléct?" Zeptal jsem se ho. Liam si povzdechl a pak mě pustil. Stoupl jsem si na špičky a políbil ho. ,,Mé triko ti sluší." Usmál se na mě. ,,Děkuju." Pohladil mě po tváři. ,,Jak ti je?" Zeptal se starostlivě. ,,Celkem dobře. Jen mě bolí zadek." Zasmál jsem se a Liam mi po něm opatrně přejel rukou. ,,Promiň, ale fakt jsi mě naštval." Řekl upřímně a políbil mě do vlasů. ,,Já vím." Přikývl jsem se sklopenou hlavou. ,,Běž se obléct zlatíčko. Zatím udělám něco k snídani."Přikývl jsem a šel si nahoru pro batoh.

Chvilku jsem přemýšlel, co si mám vzít, ale nakonec jsem si vybral klasické kalhoty, triko a přes to růžovou mikinu.

Ohýbal jsem se, abych si nandal ponožky a najednou jsem ucítil jeho ruce na mém zadečku. ,,Pozor." Řekl a dal do mě dva své prsty. ,,Ach bože... Liame..." Zavzdychal jsem a musel se opřít rukama o postel, abych to ustál. Začal mě roztahovat.

,,Teď to trochu zastudí." Varoval mě Liam a než jsem stihl pochopit, proč ucítil jsem něco studeného u svého vchodu.

,,Ach" Zavzdychal jsem, když to do mě začal zasouvat plug. ,,Šikovný." Pochválil mě a políbil na rameno. ,,Teď máš jako každá princezna svoji růžičku." A s těmito slovy odešel.

Oblékl jsem se a šel za Liamem, který nám připravil k snídani tousty. ,,Děkuju." Usmál jsem se na něj a sedl si vedle něho. Když jsem si sedl, cítil jsem jak se plug uvnitř mě posunul více do mě a tím se dotkl mé prostaty. Tiše jsem zavzdychal. ,,Děje se něco?" Zeptal se mě Liam nevinně. Tu radost mu neudělám.

,,Ne. Všechno v pohodě." Usmál jsem se na něj a pustil se do jídla. Jedli jsme v tichosti a vždy, když jsem se trochu pohl, cítil jsem onen úžasný pocit. Moje chlouba začala o sobě dávat vědět. Proto jsem se snažil co nejméně hýbat. Dojedli jsme a vyjeli nejspíše do jeho doupěte.

Když jsem seděl v autě, začal jsem sebou vrtět. ,,Nech toho." Zavrčel na mě Liam a tak jsem toho raději nechal. ,,Dobře."

Dojeli jsme. ,,Nialle, nemluv s nikým kromě mě a drž se co nejblíže u mě. Ano?" Přikývl jsem. ,,Dobře." A tak jsem šel za Liamem jako jeho ocasek.

Vešli jsme do klubu a odtud do dalších dveří, které vedly do sklepa. Tam byla místnost plná asi deseti lidí. Když jsme vešli, všichni se na nás otočili. Došli jsme ke stolu. ,,Šéfe? Kdo to je?" Zeptal se nějaký blonďatý kluk s páskou přes jedno oko. ,,Do toho ti nic není Bille." Zamračil se na něj Liam. ,,Takže, kdy co a jak?" Zeptal se Liam a podíval se na stůl, kde ležel nějaký plán. ,,Obchod má být dneska za dvě hodiny. Do té doby musíme něco vymyslet. Má to proběhnout u mostu." Řekl další hnědovlasý kluk, který na toho blonďatého byl natisklí. Vsadím se, že spolu něco mají.

,,Napadlo nás je obklíčit a pak je všechny do jednoho zastřelit. Jsou tam keře a mělo by to vyjít." Řekl další. ,,To zní době." Řekl pochvilce Liam. Ne není. Vsadím se, že to všichni v naprosté nehybnosti nevydrží. Prozradíte se a bude po Vaší akci.

,,Payne..." Zašeptal jsem, ale Liam mě spražil pohlednem, abych mlčel. ,,Liame... má to své mouchy." Zašeptal jsem tak, aby to slyšel jen on. ,,A jaký prosím tebe?" Zavrčel na mě trochu nepříjemně.

,,Takovýhle. Jestli ten obchod má být u mostu, proč toho nevyužít? Co kdybyste si vzali, já nevím třeba pušku McMillan TAC-50 a šli na most odkud by se dobře střílelo? Málo škody velká úspěšnost." Řekl jsem a ukazoval na mapě. Liam se zamyslel. ,,Co myslíte?" Zeptal se Liam. ,,Myslím, že bychom ho měli poslechnout. Přece jenom, byl vždycky ten nejchytřejší a nejprohnanější." Řekl někdo, u koho bych nikdy nečekal že mě podpoří. ,,Promiň co tím myslíš Zayne?" Zeptal se ho Liam. ,,Protože vždycky dokázal udělat mnoho škody, ale nikdy se mu nic nestalo." Zasmál jsem se. Heh. Od té doby, co jsi mě podvedl se toho hodně změnilo. A mnoho věcí se mi zničilo.

,,Dobře. Budem se řídit Niallova plánu. Uvidíme se za hodinu a půl tady." Řekl po chvilce Liam a táhl mě ven z klubu.

Heeh....
Oops...
Nevím co dodat...