Nekonečno. |Niam Horayne|

7

Niall

Nevím, co to do mě vjelo. Prostě jsem to udělal. Prostě jsem mu dal pusu. Sice jen na tvář, ale dal.

Bože, co si asi o mě teď pomyslí. Jsem fakt kreten.

Byl jsem v pokoji pro hosty a ležel v posteli snažíc se usnout. Ale nešlo to. Musel. Jsem neustále myslet na toho krypla s těmi nejhezčími oči pod sluncem.

Proč zrovna on? Proč zrovna já?

Kolem páté ráno jsem konečně usnul. Vzbudil jsem se kolem desáté dopoledne. Zvedl jsem se z postele a vydal se dolů.

Liam už seděl v obýváku a jedl. ,,Jak jsi se vyspal?" Zeptal se, když mě spatřil. ,,Ale jo. Šlo to. Jen jsem zvyklí spát jen ve svém, takže jsem se každou chvilku budil. Ale jinak suprově." Vymyslel jsem si rychle nějakou výmluvu, kterou mi Liam sežral. Naštěstí.

,,Díky za postel, vanu a všechno. Už pojedu." Snažil jsem se odsud dostat co nejdříve. Přece jenom, polonahý Liam Payne valející se na gauči mě nenechával chladným. ,,Nedáš si aspoň něco k jídlu?" Zeptal se mě a na jeho tváří jsem postřeh trochu... smutku? Co? Proč?

,,Ne. Děkuju. Ale už musím jet." Přikývl. ,,Kde máš auto?" Zeptal se mě. Sakra. Hlavně nejezdi semnou. ,,V Londýně. Kousek od Piccadilly." Liam se zvedl. ,,Pojď. Odvezu tě tam. Je to odsud docela dálka."

,,Ale to nemusíš, já..." Snažil jsem se z toho vymluvit, když jsem ale viděl jeho pohled, raději jsem zavřel pusu. ,,Jdeme." Vzal si na sebe mikinu a táhl mě za ruku ven z domu.

Došli jsme ke garážím. ,,Vyber si." Koukl jsem se kolem sebe. Byli tady auta jako audi (A7 a R8), Bwm, ale taky můj oblíbenec. Range Rover.

,,Tohle!" Došel jsem k autu. ,,Dobře." Liam vzal z věšáku klíče a my mohli vyjet.

,,Nepřemýšlel jsi někdy nad vejškou?" Zeptal se mě Liam a já se rozesmál. ,,Co je?" Zeptal se nechápavě. ,,Ale, jen že to nepřichází v úvahu." Usmál jsem se. ,,Proč? Snad nemáš zakázáno studovat." Zvedl obočí. ,,To ne. Naopak. Šéf chce, abychom měli všichni aspoň střední. No, u mě to tak nějak nevyšlo." Řekl jsem s trochu sklopenou hlavou.

,,Chceš říct, že nemáš hotovou střední? Jako fakt?" Zeptal se nevěřícně a já přikývl. ,,Proč? Já sice nebyl nějaký pilný žák, ale střední jsem udělal." Povzdechl jsem si.

,,Týden před zkouškami se začalo všechno srát. Jak můj život tak v gangu. Ten týden byl náročnej. Gang přišel o bosse a musel ho někdo rychle nahradit. A ke všemu nás jeden zasranej čurák zradil a přidal se k italské mafii. A jako kdyby tohle nestačilo, zabil deset našich lidí. Od té doby je na seznamu mrtvých." Tiskl jsem ruce v pěst. Nenávidím ho. Zabiju ho.

,,Tady zastav. Támhle mám auto." Ukázal jsem na mého Jaguara. ,,Hezký auto." Usmál se na mě Liam a zastavil. ,,Nialle. Ještě jednou ti děkuju."

,,Ještě neděkuj. Ještě není konec." Zvedl jsem se z auta. ,,Jak to myslíš?!" Zeptal se mě Liam, který za mnou doběhl a chytil mou ruku. ,,Tak, že zábava teprve začíná. Už musím jet." Vytrhl jsem se mu. ,,Jak jako začíná?! Nialle sakra!" Slyšel jsem za sebou kroky a tak jsem zrychlil. Nechtěl jsem, aby věděl co se ještě může stát. Někdy je lepší nevědět. Třeba jako teď.

Byl jsem u auta, když se najednou kolem mého boku obmotaly jeho velké ruce. ,,Nialle..." Podíval jsem se mu do očí. ,,Liame. Slib mi jednu věc. Až nastane chvíle, ochráníš lidi, kteří se chránit sami nedokáží." Pevně jsem se mu podíval do očí. ,,Nialle, co to zase meleš..." Než se mohl rozmluvil, tak jsem mu skočil do řeči. ,,Liame. Ten slib. Je to důležité." Povzdechl si. ,,Dobře." Usmál jsem se na něj. ,,Ale něco za to chci."

,,A co bys chtěl ještě? Teď máš většinu peněz. Jestli chceš můžu..." Tentokrát mi skočil do řeči Liam. ,,Chci pusu. Od tebe." Překvapeně jsem se na něho podíval. ,,Cože?" On chce... Co?

,,Jsi roztomilej když jsi v rozpacích." Zasmál se a než jsem se stihl nadát, ucítil jsem jeho rty na těch svých.

A já věděl, že jsem v háji.

Chudák Niall. 😂