Nekonečno. |Niam Horayne|

16

Niall

,,Jo je." Řekl jsem pravdu. ,,Takže si myslíš, že jsou tady někde?" Zeptal se mě Liam a já přikývl. Pak jsem ho chytil za jeho triko a přitáhl k sobě.

,,Jo. Jedno z toho určitě. Měli bychom je najít." Zašeptal jsem a políbil ho na krk. ,,Nialle." Zašeptal Liam a já se odtáhl.

,,Ano?" Zkontroloval jsem rybu a pak se ohl k troubě, abych se podíval na brambory. Najednou jsem ucítil jeho ruce na mém zadku. ,,Akorát do ruky." Řekl a když jsem se zvedl, přitáhl si mě k sobě za pas.

,,Liame, máš tady rybu." Řekl jsem a snažil se odtáhnout. ,,No a?" Usmál se na mě. ,,Spálíme jí." Řekl jsem a položil ruku na jeho hruď, abych ho mohl odstrčit. Liam si povzdechl. ,,Fajn. Pustím tě. Ale za pusu." Nadzvedl jsem jedno obočí. ,,Proč máš potřebu mě furt líbat?" Naklonil jsem nechápavě hlavu na stranu. ,,Protože." Otevíral jsem pusu, abych mu řekl, že to není dostatečná odpověď, ale Liam mě políbil.

Jeho dokonalé rty byly přitisknuté na těch mých a měl jsem pocit, že se mi podlomí kolena.

Když se odtáhl, tak mě pustil a opět se věnoval jídle. Zanedlouho jsme to měli hotové a šli jíst.

,,Kurva." Řekl jsem, když jsem si vzpomněl, že jsem nechal svojí kytaru doma na stole. ,,Nemluv sprostě." Napomenul mě Liam. ,,No jo furt. Musím si jít zavolat." Řekl jsem a vytahovat telefon. ,,Proč?" Zeptal se mě. ,,Protože jsem idiot a nechal jsem kytaru doma." Povzdechl jsem si. ,,Kdyby to bylo aspoň poprvé, ale tohle se mi děje neustále." Prohrábl jsem si vlasy. ,,Jestli chceš, tak ti klidně půjčím mojí. Když jí Teda najdu." Řekl Liam. ,,Fakt?" Zeptal jsem se překvapeně. Přikývl. ,,Jo." Vstal jsem a běžel ho obejmout. ,,Děkuju děkuju děkuju!!! Jsi zlatej!" Chytil jsem se ho okolo krku a on mi položil svoje ruce na má záda přitahujíc si mě k sobě blíž.

,,Nemáš za co princezno." Usmál se na mě. ,,Liame, něco jsem ti řekl. Přestaň mi tak říkat..." Malinko jsem se zamračil. ,,Dobře Neile." Úšklíbl se a já ho bouchl do ramene. ,,Takhle mi už nikdy neříkej." Liam se rozesmál. ,,Dobře zlato." Zavrčel jsem. ,,Awww. Roztomilé." Přitáhl si mě k sobě a já mu položil hlavu na rameno. Najednou jsem si všiml černé věci v květináči. Pavouk. Fuuuuuuj!

Odtáhl jsem se trochu a přitáhl si Liama do polibku. Zatahal jsem ho za tričko, aby se zvedl. Nevzpíral se. Dotlačil jsem ho k té zdi. Muselo to vypadat co nejméně nápadně. Líbal jsem ho na krku, rameně a sundal mu tričko, které jsem hodil tričko na květináč Rychle jsem se odtáhl a šel co nejdál od květináče.

,,Co je?" Zeptal se překvapeně a chtěl sáhnout na tričko. ,,Ne! Fuuuuj!" Zakřičel jsem jak malé dítě a podíval se na Liama, který nechápal co se děje. ,,Je tam ta hnusná chlupatá věc co má osum nohou!" Zanaříkal jsem a Liam se jen zasmál, dal pryč tričko a sáhl na pavouka, kterého vyhodil ven ze dveří.

,,A už je pryč princezno. Co kdybys dokončil to, co jsi začal?" Podíval se na mě pln očekávání. ,,Teď když si predchvilkou sáhl na to monstrum?" Zeptal jsem se ho s nadzvedlým obočím. Přikývl a šel ke mě s rukama před sebou. Zajecel jsem, když se mě dotkl, ale můj jekot neměl dlouhé trvání, protože mě Liam políbil a já ochotně spolupracoval.

,,Dokončíme to?" Zeptal se s nadějí v hlase. A já k němu udělal krok a tak se na něj úplně natiskl. ,,Počkej do večera." Zašeptal jsem mu do ucha a on si frustrovaně povzdechl. Odtáhl jsem se a šel s úsměvem uklidit kuchyň.

Heh...