🔪Killerův pohled🔪
Proč jim to tak trvá? Mají zabít jednoho anděla a né stopadesát! Zatím co Dust, Horror a Cross zabíjeli jednoho anděla, já se nudil v hradu. Nightmar(R.I.P. skloňování) odpočíval na jeho trůnu, Fell a Black dělali bordel na Zemi a Error byl někde v prdeli. Já jen lítal kolem a snažil se zabavit. Po deseti minutách to přišlo být divný i Nightmarovi. Najednou Cross, Dust i Horror spadli ze stropu(logic). S potrhaným oblečením a luxusně domlácení. LOL. Hned jsem letěl nad nimi a smál se. Horror po mně hodil jeho sekeru, ale netrefil se. Sekera přistála vedle Dustovi hlavy a Cross vypískl leknutím. Z toho jsem dostal záchvat smíchu a spadl na zam za nimi. Všichni tři na mě vrčeli jako pes na kočku.
Nightmar: Tak co? Je mrtvej?
Cross: U-ummm... Ohledně toho-
Horror: Zdrhnul.
Ááá! Někdo tu má průšvih~. Nightmar si stoupnul a nasadil nasraný víraz.
Nightmar: Jak se vám třem nepovede zabít jednoho anděla?
Dust: Meh.
Nightmar se trošku uklidnil a sedl si splátky na trůn.
Nightmar: Na tohle vážně nemám nervy. Killere(😭) běž ho zabít.
Killer: Konečně!
Sotva jsem to slyšel a skočil jsem zpátky na nohy. Nightmar mi řekl jak vypadá a kde by měl být a já vyrazil na Zemi. Skoval jsem svá křídla a rohy a šel do parku. Prý byl dost zraněný a přestrojený za normálního smrtelníka. Nebude těžké ho najít. Pár minut jsem ho hledal po parku, až jsem slyšel pláč. Pláč který slyší jenom démoni a andělé. Opatrně jsem šel za tím pláčem, až jsem ho uviděl. Byl stejný jako mi Nightmar řek. Kostlivec s modrou a žlutou bundou(?) a byl totálně zmlácenej. Chtěl jsem jít potichu k němu, ale šlápl jsem na větev a on se mě všiml. Hned jak jsem viděl jeho obličej, má duše(ano i démon má duši) začala strašně rychle tlouct a na mích tvářích se objevila červená barva. Ten anděl je strašně roztomi-ne! Co si to myslím?!
⭐Outerův pohled⭐
Hned po tom co jsem slyšel praskot větev, podíval jsem se kdo to je. Přede mnou stál kostlivec v modré bundě a jakoby s černými slzami pod očima. Hned jak jsem se na něj podíval, zrudly mu tváře. Roztomilé-počkat co?! Má duše začala hrozně rychle tlouct a mé tváře zmodraly. Žeby to byl můj vyvolený? Ale hned jak se přiblížil, ucítil jsem podivnou auru. Je to démon! Má duše se naplnila i strachem. Má křídla nebyla v kondici abych mohl uletět a obranu proti démonům jsem nechal doma. Nezbývalo mi nic víc než zavřít oči a modlit se. Ale nic se nestalo. Pomalu jsem otevřel oči a on klečel předemnou. Pár centimetrů od mého obličeje. Můj obličej zmodral jako borůvka(blueberry :3). On zase vypalal jako jahoda. Můj dech ztěžknul jak se přiblížil víc. Najednou mě začal líbat, něžněji než anděl. Nemohl jsem si pomoct, ale něžně mu odpovídat. Byl v tom výborný! Něžnější než ten nejněžnější anděl na světě. Po pár minutách jsme se pomalu odtrhly. Oba jsme lapaly po vzduchu a až jsme chytily dech, podívaly jsme se sobě navzájem do očí. Nebyl jsem si jistý, ale viděl jsem obrysy srdíček v jeho očích. Nevím proč, ale oba jsme se zasmály.
Killer: Promiň že jsem tě tak vyděsil, andílku~. Menuju se Killer.
Outer: J-já jsem Outer. Kde ses naučil tak božsky líbat?
Killer: Já nevím. Byl si má inspirace~?
Můj obličej znova zmodral. Killer se jen sladce zasmál.
Ink: Outere?
Oba jsme se podívaly k hlasu. Byl to Ink a držel se za ruku s Errorem?!
Error: Killere?
Killer: Já tušil že někoho máš! Jak dlouho spolu chodíte?
Error i Ink se začali červenat.
Error: Tři měsíce.
Ink: A vy dva?
Já a Killer jsme se podívaly na sebe a přikývly jsme si navzájem.
Killer, Outer: Teď.
Error: Nejdete na to něják moc rychle, vy dva~?
Škádlivě dodal Error. Můj obličej zase nabral barvu.
Killer: Říká ten co mě předevčírem nenechal spát.
Teď zas nabrali barvu Error a Ink. Počkat chvilku...
Outer: Vy dva stě už...
Ink: Heheh.
Killer: Doufám, že ste nepokročily až na děti. Zmiňujete tu srandu~
Killer se podíval na mě s vítazem 'můžeme?'
Outer: Ki-Killere!
(LOL. Omlouvám se za chyby v textu. Doufám, že vám to líbylo.
Pa-pá micky~)
