11

21 5 0
                                    

Když jsme přišli bylo zhruba půl deváté.O táboráku nikdo nikdo nic neřekl a tak jsme si já,Kora,Niki,Eliot,David a Patrik sedli v chatce do kolečka a hráli jsme nějaký hry.Ty jsme hráli do noci a nakonec všichni usli u nás v chatce na zemi. Naštěstí si Patrik před tím než usnul nastavil budík a tak jsme vstali včas.

Eliot,Patrik a Niki se odešli nachystat do svých chatek a my se nachystali u nás.vzala jsem si   světle  šedé tepláky a volnější mikinu ve stejné barvě.Když jsme přišli k velitelům dali každému týmu tašku ve které byly nějaké tatranky,baterky a mapa.Poté nám všem zavázali oči a naložili do auta.Jeli jsme asi půl hodiny.Spoustu času na přemýšlení.Cestou jsem přemýšlela nad tím,proč nám dali baterky když je den?Poté jsem vzpomínala na domov.Jak se asi má rodina.
Když jsme dojeli na místo rozvázali nám oči a odjeli pryč.Jakmile mi sundali šátek z očí pochopila jsem,proč nam dali baterky.Byli jsme v nějakém hustém lese. Ani byste nepoznali že je den. Samozřejmě tu nebyla úplně tma a šlo tu vidět ale ne tak jasně.

,,Takže jsme tady"začal David a ukázal na mapě kde zhruba stojíme,,a musíme se dostat sem"pokračoval Tom a ukázal další místo na mapě,,nejlepší bude jít tudy a potom sejít na silnici po které dojdeme sem a od tud už jenom projít přes louku a jsme tam."ujmul se slova znova David a prstem přejížděl po mapě. hledání v mapě jsem nechala na nich jelikož to nikdy nebyla moje silná stránka.Ještě chvilku o něčem debatovali a pak jsme se vydali na cestu.Šli jsme nejdřív lesem.Každý si šel sám a mezi námi bylo hrobové ticho.Jediný hlas který se občas ozval byl Davidův nebo Tomův který říkal ať zahneme a nebo jestli nemá někdo hlad.Všichni odkývli že ne a šli dál.Rozhodla jsem se tuhle nudu ukončit,,Tak si aspoň něco zaspíváme ne?"zeptala jsem se s úsměvem na rtech a všichni přikývli,,ale co?"

Doufám že se vám tahle kapitola líbila.Vím že píšu čím dál míň ale dochází mi nápady.Snad to nevadí.

Vaše Syl_a_

TáborKde žijí příběhy. Začni objevovat