Tábor

12

,,to opravdu nevím " Zasmál se Patrik",, tak třebaaaaa"přemýšlela nahlas Niki,,Já nechci zpívat"zabručela otráveně Kora  která měla už od rána blbou náladu,,nejsi nějaká naštvaná? "zeptala  jsem se a pokračovala v cestě,,Tak divíš se když jsem musela vstávat brzo,
bez snídaně a navíc mě bolí nohy" zastěžovala si a my se na ni podívali s pobavením a pochopením v očích. Cesta plynula jako voda a my mezitím probrali spoustu témat.Od našich zálib až po trochu osobnější témata.

Když jsme došli na místo sedli jsme si a počkali na druhý tým. Když i ten došel oznámili nám velitelé, že je teplo a proto bude noc pod širákem. Nenechali nás ale ležet na holé zemi. Vzali tři velké deky které se rozprostřely na zem a na nich se leželo. Když všichni povečeřeli chleba s máslem a šunkou šlo se spát. Jelikož deky byly obrovské tak na jedné ležel náš tým, na druhé druhý tým a na třetí velitelé.

V noci jsem se vzbudila zimou. Rozhodla jsem se proto trochu projít. Jelikož vedle louky byl les, nenapadlo mě nic jiného, než jít tam. Hned jak jsem vešla, uviděla jsem krmelec a kolem něho stádo srn  v čele s jelenem. Chvíli jsem je jen pozorovala a  po chvilce udělala pomalý krok vpřed. Jenže mi pod nohou praskla větvička a tak jsem na sebe upoutala jejich veškerou pozornost.

Doufám, že se vám tahle kapitola líbila. Pokud ano, budu ráda za váš hlas. Jak myslíte že se příběh vyvine dál? Jinak další kapitolu plánuju už tento týden. To by bylo asi vše.

Vaše Syl_a_