Tábor

15

Věnováno natuskalol12

,,Jelikož sem jezdím od mala"začala Niki a my jí jen poslouchali ,,znám to tu jako vlastní boty. A dnes vám chci ukázat jedno nádherné místo.Bude se ti tam líbit"mrkla na mě.Zavedla nás k lesu a přez něj asi 10 minut cesty.Došli jsme na menší louku kde bylo nekonečno druhů pestrobarevných rostlin a motýlů.To že kolem louky byl les působilo ještě víc pohádkově.Byl to ráj,který bych přála spatřit každému ,,tak jak se ti tu líbí?" zeptala se Niki s úsměvem na tváři ,,moc"odpověděla jsem a při tom nespouštěla zrak z té podívané. Ostatní měli stejné výrazy.

Krátká kapitola jak něco ale aspoň něco ne?

Vaše Syl_a_