*PO DVOU TÝDNECH V INSTITUTU*
Z pohledu Nikol
Šla jsem se projít. Sama. Bylo kolem šesté odpoledne. Byla jsem v uličce a slyšela sem za sebou kroky. Rychle sem se otočila a vytáhla dýku. Stál tam přikrčený, vrčící vlk. Vlkodlak.
Začala sem couvat, ale on šel ke mně.
Začínala sem se bát. Podívala sem se mu poprvé do očí. Najednou zastavil a začal kňučet. Pořád sem couvala. Znova šel ke mně. Do něčeho sem narazila. Rychle sem se otočila a spadla dozadu. Naproti mě stál upír. A usmíval se. Cenil na mě ty své špičáky. V tu chvíli sem si vzpomněla na tu knížku pro děti o upírech. Tenhle se těm hodným upírům vůbec nepodobal.
Vlkodlak po něm skočil. Upír mě chytl za ruku a někam sme zmizeli.
Z pohledu Bata (vlkodlak)
Slíbil sem mu, že ji ochráním. Že se ji nic nestane. Trochu sem se nechal unést. A on ji vzal. Rafael unesl Nikol. Sebastian mě zabije.
Došel sem domů. Seděl tam s čekal na mě.
"Kde je?! Měl si ji přivést!,, Byl hodně rozdurděný.
"Omlouvám se. Rafael ji unesl.,,
"Bate! Řekl sem ti, že ji máš chránit. Pokazil si to!,,
"Promiň Jonathane. Byl rychlejší,,
"Za to mi ji pomůžeš najít a přivést zpátky. Je to jasné?!,,
"Ano,, Je to magor. Sebastian je magor.
Chápu, že chce zachránit svou sestru. Ale nikdy se tak nechoval.
Odešel. Konečně.
Z pohledu Nikol
Paráda. Ten upíří maniak mě zamkl v místnosti s jiným upířím maniakem.
Prej mě nenajdou a bla bla bla. Ale já věřím, že mě bratr najde. Že mě najdou. On, Alec, Jace, Izzy a Clary.
Dali mi pouta i když nevim proč. Zbraně mi vzali.
Po chvíli přišel můj únosce.
"Jaká škoda.... Tvoje sny.....patuješ? Byl sem to já. Bylo hezké se dívat na to, jak si tím trápila sebe, tvého bratra a toho čaroděje. Přitom Sebastian věděl že to jsem já. Ta tvoje naivita....,,
On je fakt psychopat.
"Pusť mě.,,
Zasmál se. Hodně nahlas.
"Ne nepustím. Celou dobu sem čekal na to, až tě budu mít. Máš něco co ostatní ne.,,
Hráblo mu.
"A co?,,
Usmál se.
"Tohle....,, Vzal můj řetízek. Mám ho od mých desíti let. Řetízek s příveskem hvězdy. Strhl mi ho z krku a někam šel. Za chvíli se vrátil s nějakou tekutinou v pohárku.
"Pij!,,
Dával mi to ke rtům. Nechci to.
"Tak pij. Mohl bych to udělat i jinak. Tohle je to bezpečnější. Pij.,,
Nemluvila sem. Už byl naštvaný. Oba jsme uslyšeli kroky. U dveří se objevil bratr. Za ním Alec s Jacem po boku. Izzy a Clary ale nikde.
Rafael se prudce otočil. Přitáhl si mě k sobě a přiložil mi mou vlastní dýku ke krku. Sebastian se zasmál. Rafaelovu ruku obmotal stříbrný bič. Izzy. Trhla rukou k sobě a Rafael mě pustil. Kluci vešli dovnitř. Alec mě rychle objal. Začali se sem hrnout další upíři. Je jich hodně. Nemáme šanci.
Alec střílel jeden šíp za druhým. Izzy měla svůj bič a Sebastian bojoval s Rafaelem.Já sem bojovala jen svou dýkou a Jace mi kryl záda s Andělským ostřím.
Pozabíjeli jsme všechny upíry co tam přišli. Najednou se ozval výkřik. Sebastian. Rafael ho probodl dýkou Morgensternů. Přímo do srdce.
Jace stáhl Rafaela ze Seba a někam zmizel. Alec se sklonil k Sebastianovi a začal mu nanášet runy Iratze. Nepomáhaly. Sebastian umíral. Izzy s Jacem odešli zkontrolovat jestli je jich tady víc. Alec pořád zkoušel runy, ale ty hned mizeli.
Sedla sem si na zem k bratrovi. Slzy mi klouzaly po tváři. Alec mě objal a nechal mě s umírajícím bratrem osamotě.
Přitáhla sem si Sebovu hlavu do klína. Šeptala sem mu, že bude v pořádku i když sem věděla, že nebude.
Jen se usmíval. Objala sem ho. Bylo mi jedno, že jsem celá od jeho krve.
"Vrátím se. Pak spolu budem vládnout peklu.,, Zašeptal mi do ucha. Jen sem přikývla.
Naposledy vydechl a zavřel oči. Umřel. Můj jediný bratr umřel. Zůstala sem tam s ním. Seděla sem u něj do té doby než pro mě přišel Alec. Pohladila sem bratra po bílých vlasech. Vypadal jakoby spal. Jakoby se mu zdál nějaký sen. Vím, že se vrátí. Nevím jak, ale věřím mu.
Zvedla sem se. Alec mě objal kolem ramen.
Řekl mi, že pro Seba brzo někdo příjde a někam ho dají nebo co.
Šli jsme s Alecem do Institutu. Šla jsem hned k sobě. Neměla sem náladu se s někým bavit. Izzy utěšovala Clary. Asi brečela. Jace nebyl doma. Alec byl v knihovně. Šla jsem se osprchovat. Podívala sem se na sebe do zrcadla a rozbrečela sem se. Už teď mi je po něm smutno. Lehla sem si do postele. Už sem skoro usínala, když ke mě přišel Alec. Objala sem ho a přitiskla sem se k němu co nejvíc. Hladil mě po zádech a něco mi šeptal do vlasů. Po chvíli sem usla. Nevím co mezi mnou a Alecem je, ale líbí se mi to.
