*O ROK POZDĚJI*
S Alecem chodím už rok. Miluju ho a myslím, že i on mně. Dost se bavím s tím vlkodlakem co se mě snažil "zachránit" před Rafaelem. Jmenuje se Bat. Rafarl už mi dal pokoj. Chtěl mě vidět mrtvou, ale místo mě zabil mého bratra. Za dva dny to bude rok co umřel. Je mi po něm smutno. Chci to Rafaelovi oplatit. Chci mu taky vzít někoho, za koho by položil život. Sebastian za nic nemohl a on ho zabil. Zabil ho a ještě se u toho usmíval. Nesnáším ho. Nesnáším Rafaela a upíry celkově. Všichni jsou stejní. I ta holka, kterou sem potkala kdysi. Vím, že se s ní Jace vyspal, ale už mě nezajímá co s ní je. Kdysi sem si myslela, že alespoň ona bude v pohodě. Pletla sem se. Patří do Rafaelova klanu. Nesnáším ji stejně jako Rafaela. A to je hodně velká nenávist. Je půl druhé ráno. Poslední dobou nemůžu spát. Zdá se mi o Sebovi. O tom jak by to bylo teď, kdyby žil. Ty sny mě zabíjí zevnitř. Takže radši nespím vůbec. Mám už asi i halucinace. Včera sem trénovala a před očima sem pořád měla bratra. V hlavě sem slyšela jeho hlas jak říká, že spolu ovládneme peklo. Vím, že existuje podsvětí. Na nebe nevěřím. I když jsme "potomci" Anděla. Nevěřím v to. Vím, že existuje Peklo. Bratr tomu někdy říkal Edom. Tam jednou budu sedět. Na trůnu. Po boku Sebastiana. Clary prej nechtěla. Ja chci. Vím, že Alec souhlasit nebude. Ale já chci splnit bratrovo přání. I kdyby.......
Alec se vzbudil a tím mě vytrhl z přemýšlení. Už bylo půl sedmé ráno. Alec už jakoby bydlel u mě. Věci měl ale pořád u sebe v pokoji. Vstala sem a šla se osprchovat. Alec se šel k sobě převlíct. Další noc bez spánku. Hotovo. Teď už vydržet do zítřka a začne to. Zítra se vrátí. Vím to jistě. Slíbil to, když umíral. Sebastian své sliby dodržuje.
Odpoledne sem šla ven s Batem. Povídali jsme si a on mi říkal o životě vlkodlaků. Poslouchala sen jen napůl. Strašně se těším na zítřek. Zase uvidím svého brášku. Konečne.
Tak...tohle je asi konec. Pokračováni nevim....moc se mi nechce a vypadlo mi to. Jestli bude pokračovaní, tak by to byl asi druhý díl
