8. Útočiště

95 12 13
                                    

Slyšela jsem hlasy. Jsem hvězda? Otevřela jsem oči a čekala cokoliv - vesmír, prázdnotu, možná nějaký les, kdo ví, jak to vypadá ve hvězdách -, ale viděla jsem jen vnitřek quinjetu. Ležela jsem v Hot-Dog pelíšku a kousek ode mě seděla ta hnědovláska, držící si hlavu v dlaních.

Rozhlédla jsem se, cítila jsem se jako zmlácená a hlava mi přímo třeštila. Zatřepala jsem hlavou a posadila se. ,,Co... Co se stalo?" zachraplala jsem a odkašlala si, v krku jsem měla sucho. Dívka se po mě ohlédla a zavrtěla hlavou, Steve však odpověděl.

,,Úplně nás vyřídila. Ta Vylepšená se nám dostala do hlavy bez nejmenšího problému," řekl trochu nevěřícně. Provinile jsem stáhla uši. ,,Omlouvám se-" začala jsem kňučivě, Tony mě však jízlivě přerušil. ,,To je dobrý, nic víc jsme od tebe ani nečekali," zavrčel. Trhla jsem sebou a přikrčila se, a Bruce ho zpražil káravým pohledem. ,,Nemohla za to," bránil mě.

,,A není to jedno? Hlavně že přestala kňučet ze spaní." pokrčil rameny Clint od řízení. ,,Mimochodem, Sis, tohle je Altair. Altair, Sis. Ale mám pocit, že už se znáte," seznámil mě a hnědovlásku. Nechápavě jsem nakrčila obočí a natáhla jsem hlavu, jestli ji nepoznám po pachu. A ano-

Do háje.

Byla to tatáž holka, jejíhož tátu Loki tehdy v Německu zbavil oka a který, jak jsem se dozvěděla, zemřel v nemocnici.
Stejně jako její dědeček, ten muž, který se Lokimu postavil. Po tom stresu to jeho slabé srdce neustálo.

Byla to ta holka, které Loki sebral rodinu.

Polkla jsem a přikrčila se. ,,To jsi ty?" hlesla jsem a chabě se pokusila o nervózní úsměv. Sis pokrčila rameny. ,,Jo." přitakala jednoduše. ,,Kde máš toho rohatýho?"

,,Loki zemřel, když odčinil svá provinění," vložil se do toho Thor a hodil po mě temný pohled. ,,Ach tak," kývla Sis a opřela se na sedačce. Měla na sobě jen vytahané tričko a kraťasy, už nebyla v tom oblečení, v jakém se zjevila v doupěti překupníků. ,,Je to jedna z nejmladších hotových čarodějů, a k naší radosti se rozhodla k nám přidat." prohlásil uhlazeně Steve a nasadil radostnější tón.

Bruce seděl na zemi zamotaný v dece a se zavřenýma očima tiše a bezhlesně pohyboval rty. ,,Abych ti to tak nějak zhrnula," promluvila na mě Sis, ,,potom, co jsi omdlela nebo co to bylo, Wanda nám všem bez problémů vsugerovala nějaké ty děsivé vize. Bohužel, dostalo se i na Bruce a ten se..." Polkla a chlácholivě pohlédla na vědce, ,,proměnil. Dál už snad nemusím pokračovat."

Zasténala jsem a schovala hlavu do tlapek. ,,Kdybych se nenechala tak snadno zblbnout tou Vylepšenou..." zakňučela jsem vyčítavě. ,,... Tak bys jí stejně nezabránila napadnout nás všechny. Nech toho." napomenul mě Bruce nezvykle měkce. Quinjet začal klesat a Clint se tvářil soustředěně. Chtěla jsem se zeptat, kam to letíme, ale pak jsem potřásla hlavou a rozmyslela si to. Za chvíli se to dozvím.

Přistáli jsme na pěkné, zelené louce na okraji lesa. Vypadalo to tu krásně, klidné šumění stromů bylo balzámem na bolavou duši. Vylezli jsme z quinjetu, rozhlížela jsem se kolem a nasávala pachy. V tom lese musí být srnky, cítila jsem jejich slabý pach. My jsme však, s Hawkeyem v čele, mířili k tomu pěknému, upravenému domku na druhé straně louky.

Minuli jsme plot, sbitý z dřevěných trámů, a po dlážděné cestičce jsme došli až na verandu. Vypadali jsme tu až nepatřičně, skupinka lidí připravena k boji v tomhle mírumilovném prostředí. Vstoupili jsme na verandu a Clint, podpírající Tashu, otevřel a vstoupil. ,,Co je to za místo?" zamumlal Thor. ,,Útočiště," odpověděl Tony prostě. Vstoupila jsem jako poslední a Sis za mnou zavřela. Prošli jsme čistě uklizeným domem a vstoupili do prostorné kuchyně. Stáhla jsem se trochu bokem, stejně tak Sis, která si s mírným úsměvem prohlížela ten útulný domek.

,,Zlato? Jsem doma!" zavolal Clint a já poprvé spatřila jeho ženu. Byla mladá, s dlouhými kaštanovými vlasy a - překvapeně jsem zamrkala - zakulaceným bříškem. ,,Ahoj. Máme hosty." usmál se trochu provinile Hawkeye, to už mu však skočila do náruče. ,,Clinte! Viděla jsem zprávy, jste v pořádku?" vyhrkla úlevně. Bruce se nervózně ošil.

,,To bude nějaká agentka." prohlásil Tony rádoby sebejistým hlasem. Thor na něj se zdviženým obočím pohlédl. ,,Táta se vrátil!" zvolala ta žena a zezhora se ozval výskot. Ze schodů s dupotem seběhly dvě malé, tak šestileté děti, chlapec a dívka. ,,A.... Tohle další malí agenti." hlesl Tony očividně v šoku. ,,Ahoj tati!!" Vrhli se na Clinta s nebývalou láskou a nadšením.

,,Pánové, tohle je Laura." představil nám jeho manželku. Ta nám nervózně zamávala. ,,Já... Samozřejmě vím, kdo jste," uchichtla se mile. ,,A přivedl jsi tetu Natashu?" zajímala se ta malá holčička. Tasha vystoupila ze svého zákrytu za poličkou a doširoka rozevřela náruč. Ztrhaná tvář se jí rozjasnila. ,,Pojď ji obejmout a zjistíš to!" vybídla ji a dítě se jí s nadšením vrhlo do náruče.

,,Omlouváme se, že jsme vám sem tak vtrhli," prohlásil co nejseriózněji Steve. ,,...Zavolali bychom vám předem, ale neměli jsme tušení, že existujete." dodal suše Tony. Clint s chlapcem v náručí se uchechtl. ,,Fury mi to pomohl zařídit. Tenhle dům je dokonale skrytý." ubezpečil nás. ,,Jako schovávačka je to ideální." Thor omylem rozšlápl domeček z Lega a vysloužil si pár káravých pohledů a jeden smutný od té malé holčičky. Provinile stavebnici odsunul pod křeslo a když jsem se mu škodolibě zachichotala, vymyslel geniálně prohnaný podraz - ukázal dítěti na mě.

,,Chceš si s ní pohrát?" nabídl jí co nejpřívětivěji. Vykulila jsem oči, tím mi úplně vyrazil dech. ,,Cože?!" zachrčela jsem, to už však Thor rychlým krokem vyšel ven z domu - trhnutím ruky mi ukázal, ať zůstanu, kde jsem - a dívenka šla pomoci své mámě namazat topinky, takže jsem byla z dětských spárů prozatím osvobozena.

Laura nám ukázala, kde jsou sprchy, a ze skříně vytahala dostatek oblečení pro všechny, kteří potřebovali převléct. Se mnou si poněkud nevěděla rady - a já taky byla vcelku rozpačitá. Thor odletěl kamsi pryč, ani mi neřekl kam, a teď co, že?

Takže jsem za-pár-měsíců-trojnásobné-matce vysekla vlčí poklonu a pak se zase narovnala, křídla uctivě překřížená na zádech. ,,Omluvte mě, kde vám nebudu zavazet?" zeptala jsem se co nejmilejším hlasem a Laura v šoku upustila štos košilí, které držela v rukou. ,,Jo, zlato, promiň, to jsem ti neřekl. Tohle je Altair, náš mluvící pejsek. Teda oficiálně Thorův, ale rád nám ji půjčuje." ozval se Clint a uvolněně vyšel z koupelny. Podrbal mě za uchem.

Laura se trochu uvolněněji usmála. ,,Promiň mi to, Altair. Člověk jako já nepotkává okřídlené mluvící psy každým dnem." zasmála se v žertu. Clint důrazně zvedl ukazovák. ,,Máme kocoura Tobbyho, ne že ho vyděsíš." upozornil mě. Ušklíbla jsem se a Clint se natočil k manželce. ,,Clinte, já se bojím, to víš, ti naši dva poděsové, a tohle je přece ten vlk... Aby ji nevyprovokovali." zašeptala mu něžně do ucha a Hawkeye ji klidně vzal kolem pasu. ,,Neboj." broukl něžně a pak na mě důrazně pohlédl. ,,Neodvažuj se na mrňata jen vycenit zuby, jasný?" zopakoval. Kývla jsem. ,,Ani by mě to nenapadlo," přisvědčila jsem upřímně.

Ze sprchy teď vylezla Sis, na mokrých vlasech měla smotaný turban. Kývla na mě. ,,Já na ni dohlídnu." nabídla se. ,,Nechcete s něčím pomoct? Ráda vám pomůžu s úklidem a večeří." nabídla se. Laura se vděčně usmála. ,,To bys byla zlatá." přiznala. Sis jí podala ruku. ,,Jsem Cindy Schaferová, říkejte mi Sis." představila se a Laura jí podání ruky oplatila. ,,Laura." usmála se vřele. Chvíli se na sebe smály, pak Clint ticho přerušil tlesknutím.

,,Já mám dojem, že jsem slyšel večeře," prohlásil. Laura ho šibalsky políbila a obě dvě seběhly po schodech dolů do kuchyně.



Další kapitola... Ve které se v podstatě nic nestalo! 😅

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 08, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

You didn't see that coming? (Okovy svobody 3) [Avengers 2 FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat