i can't help help falling in love with you // fillie

nine

INFO V 'CONVERSATIONS' NA MÉM PROFILE, PROSIM PRECIST<333

Millie's pov:

Probudila jsem se s příšernou bolestí hlavy. Nikdy jsem se vlastně neopila, ale myslím, že to co teď prožívám, je kocovina.

,,Ouch." vypustila jsem, když jsem se pomalu zvedala z postele. Moje nohy se ale nedotkly země, ale někoho.

,,Maddie? Co tu děláš?"

A v tu ránu se mi začaly vybavovat vzpomínky na minulou noc.

flashback of last night:

,,Jedeeeeeem!" křičela jsem s hlavou z okénka. ,,WUUUUUHUUUU!"

,,Millie! Sakra! Dávej pozor." okřikla mě ustaraná Maddie za volantem. Otráveně jsem sklopila hlavu a sedla si zpět na sedačku.

,,Pojď sem." opilým hlasem mumlal kluk vedle mě. Nijak mi jeho přítomnost nevadila a tak jsem se k němu přitulila.

,,Hrozně mi chybíš Mills." řekl.

,,Vždyť jsem tady, Finne." rozesmála jsem se.

,,V-však ty víš co my-myslim." podíval se na mě shora. ,,Chci být s tebou."

Nejdřív jsem se trochu zarazila, ale moje opilá hlava věděla přesně co říct.

,,Kdyby to šlo." povzdechla jsem. Chtěla jsem ještě něco říct, ale přerušil mě další kluk.

,,Co jsi tak smutná!?" dloubl do mě Noah. ,,Pojď, nalejem si!" A už mi podával láhev. Mlčky jsem láhev přijala a už do sebe lila čirou tekutinu.

end of flashback

Panebože, řekla jsem si pro sebe a sklopila hlavu do dlaní. Vedle mých nohou se už probouzla, narozdíl ode mě, úplně střízlivá Maddie.

,,Tak co, tys tu noc přežila?" zeptala se mě a zasmála se mi.

,,Nech toho!" řekla jsem trochu otráveně. ,,Co se včera všechno dělo?"

,,To by bylo na dlouho, milá zlatá," začala Maddie ,,ale neboj..., nebylo to tak hrozný." To doufám.

Podívala jsem se na vedlejší postel, kde ještě spokojeně odpočívala Sadie. Celý večer jsme byly spolu, tak snad si bude něco pamatovat aspoň ona, i když o tom docela pochybuji. Moje myšlenky ale pořád směřovaly k jednomu kudrnatému klukovi a k tomu, co se s ním dělo celou noc. Snad jsem mu nic jiného, než co si pamatuji, neřekla.

Zase jsem zapadla do postele a podívala se na telefon. 11.57. V kolik jsme šli vůbec spát? Začala jsem projíždět galerii v naději, že najdu nějaké fotky z včerejšího večera. Jako první se objevila fotka ještě před party a to se všemi u areálu. Trochu jsem se pousmála nad svými kamarády a listovala jsem dál. Pak už ale následovalo jen pár fotek a to z tanečního parketu, kde nebylo nic moc vidět. Jediné, co mě napadalo, bylo se zeptat toho posledního člověka, se kteým bych to chtěla řešit. Nerada jsem vstala z mé vyhřáté postele a šla ke dveřím. Jakmile jsem otevřela a rozešla se ven, narazila jsem do někoho přede mnou. Finn.

,,E-hm-e." koktal Finn. ,,Millie." Věnovala jsem mu krátký pohled a rychle jsem zavřela dveře, aby holky nic neviděly.

,,No, víš... Nejsem si úplň jistej, co se včera dělo, a tak se ti chci omluvit za cokoliv, co se stalo." řekl upřímně. Byla jsem ráda, že přišel. Podívala jsem se na něj nahoru a usmála se. On mi úsměv oplatil. Chvíli jsem jen tak trapně a tiše stáli na chodbě.