Jeden pohyb jeho ruky a všichni se do mě pustili. Ze začátku jsem to stíhála, ale nakonec jsem skončila na dně hromady živých těl. Ano opravdu jsem přemýšlela, proč nemám sepsanou závěť předem, přesně kvůli takovýmto blbcům. Ležela jsem, ale oni mi neubližovali. Mlátili do sebe navzájem. Nechápu, jaké štěstí jsem v ten moment měla, když se mi povedlo dostat se od nich bez toho, aby si mě všimli. Narovnala jsem si zmačkanou mikinu a rozhlížela se kolem. V tom jsem viděla, jak ji táhne pryč. Ani jsem nevěděla, že tak rychle umím běhat. Rozběhl se taky a táhl ji za sebou. Vidět jak ji vláčí byla poslední kapka. Během pár sekund jsem mu byla v patách a hned potom dostal ránu do spánku, až spadl na zem. Annie strhnul sebou. Vzala jsem ji do náruče a odnesla domů.
