Uběhlo pár dní, kdy jsme spolu trávily více a více svého volného času.
Jednou, když jsme spaly u nás to nevyšlo. Asi jsem v tom viděla trochu víc. Bavily jsme se tolik, ale ona nikdy nemluvila o klucích. Přišlo mi to zřejmé. Bohužel jen přišlo. Ležely jsme vedle sebe na mé posteli, všude byla tma a jediné světlo bylo z města, svítící do mého pokoje velkým oknem. Milovala jsem ten výhled a chtěla jsem ho s ní sdílet každou noc a každé ráno.
Otočila jsem se na ni, položila ji ruku na tvář a políbila ji. Tímto jsem tento okamžik udělala nezapomenutelným, bohužel ne tak, jak bych chtěla.
