Zabýval nám jeden rok do maturity. Díky bohu nedaleko od našeho nového domu byla škola, která měla stejný obor jako moje předchozí škola, i jako škola Annie. Bylo tam dalších pár oborů, proto byla škola velká a bylo tam spoustu lidí.
Vystoupila jsem z auta a rozhlédla se. Kolem školy byly palmy, líbilo se mi to tu. Annie vylezla za mnou a nervózně si oddechla.
"Neboj zlato, tady ti nikdo neublíží."
Možná jsem této svojí větě fakt chvíli věřila, možná že i ona. A možná to taky byla chyba.
Rozloučily jsme se s Johnem a šly ke škole. Hned jak auto odjelo, obklopil nás hluk lidí. Nebyl to ale takový ten dav, s kterým jdeš. Byla to cílená blokace.
