Body

6.část

„Ahoj,” naklonila jsem se k němu mezi dveřmi a něžně ho políbila na rty.  

Odtáhl se ode mě; miluju ten mlaskavý zvuk, co rty vydávají hned potom, co se od sebe odtáhnou. „Ahoj” téměř  zašeptal a potom se vydal po malé cestě k autu v kterém seděl Fredo.  

Zavřela jsem za sebou dveře a potom šla do kuchyně, kde jsem si sedla hned vedle strýčka na židli. Zasněně jsem se dívala na kuchyňskou linku a nic nevnímala.  

„Takže.. ehm.. vysvětlíš mi, co to máš pod okem?” strýček přetrhl ticho. Ztuhla jsem a až teď mi došlo, že jsem si ho nezakryla make-upem. Pomalu jsem na něj otočila hlavu a nervózně se usmála. „Spadla jsem na párty n okraj gauče,” použila jsem stejnou výmluvu jako u Andrewa.  

„To musela výt teda divoká párty,” krátce se zasmál. Polkla jsem a zasmála se s ním, aby to nebylo moc nápadné. „Takže asi by jsem ti teď měl dát lekci, že si taháš domů cizí kluky, když tu není dospělý, ale stejně to je k ničemu, takže se tě zeptám jenom na jedno,” nadzdvihla jsem obočí a tím mu dala signál, aby se zeptal, „Ty jsi s ním.. však víš co..” 

„Spala?” svraštila jsem čelo a on jen přikývl. „Nevím jestli by jsem ti to měla říkat, protože jsi strašná drbna,” tiše jsem se zasmála.  

Šťouchl do mě loktem a taky se zasmál. „Mě můžeš věřit, jsem jako tvoje kamarádka.”  

„Jo, spala jsem s ním, ale neříkej to rodičům,” už s klidem jsem odpověděla. Strýček byl doopravdy jako moje kamarádka. Utahoval si ze mě, povídal si se mnou, říkal mi tajemství a naopak. Přála by jsem si, aby jeho bratr byl stejný jako on.  

„Neboj neřeknu.. jinak když už jsme u toho, jak to máš s rodičema?” on věděl o tom, že mě nemají rádi, protože jsem se přeci jen jemu svěřovala.  

Zadívala jsem se na své prsty a nervózně si s nimi hrála. Zakousla jsem si do rtu, protože jsem nevěděla jak odpovědět. „Uhm.. je to fajn,” dostala jsem ze sebe.  

„Ronnie, nelži mi aspoň. Jsem tvoje krev; poznám, když lžeš.” 

Polkla jsem sliny, které se mi vytvářely v hrdle a potom se na něj podívala. „Je to čím dál tím horší,” zašeptala jsem.  

Zhluboka si povzdechl. „Co ti zase udělal nebo řekl?” 

„Už prej nejsem jeho dcera a jsem jenom ubožačka,” svůj pohled jsem zpět namířila na svoje prsty, v tomhle případě jsem se mu nemohla dívat do očí.  

„Za měsíc jsi plnoletá, nechtěla by jsi se přestěhovat ke mně? Měla by jsem tam Andrewa a spoustu starých známých,” říkal to s takovým klidem, ale kdyby jen věděl jak je to pro mě těžké. Neodpovídala jsem, nevěděla jsem co, nebyla jsem rozhodnutá. „Co na to říkáš?” ruku mi dal kolem ramen a jemně se mnou zatřásl.  

„Udělala by jsem cokoliv, abych odtud mohla vypadnout, ale.. ale co Justin?” smutně jsem se na něj podívala. V podstatě pro mě znamenal víc než si myslí. Je můj jediný kamarád.  

Jeden koutek úst mu škubl a kouknul se před sebe. „To je tvoje rozhodnutí,” upřímně se mi kouknul do očí.  

„Když, ono to je těžký,” povzdychla jsem si. Mozek mi říkal, abych tam jela, protože mě tady v podstatě nic nedrží. Justin mě stejně využívá jenom na sex, našel by si jinou, takže moje odpověď je teď už jasná. „A nebo víš co? Přestěhuju se k tobě,” jemně jsem se usmála.  

Na tváři se mu objevil úsměv od ucha k uchu. „To jsem rád,” obouma rukama mě objal a já jsem si ruce obmotala kolem jeho trupu.  

„A teď se běž nahoru obléct,” odtáhl se ode mě a očima mykl na schody.