POHLED CAROLINE
Seděl u mě, vím o tom i když spím. Nevím co mi ta čarodějka udělala, ale pekelně to bolí. Nechtěla jsem nějak projevovat bolest, už předtím jsem viděla jak ho ničí to že mi je špatně a takhle bych mu nepomohla. Koukla jsem se na něj a viděla jeho zoufalé oči.
,,Jak ti je princezno?" zeptal se mě, to oslovení se mi docela líbí.
,,Co mi udělala Niku? Bolí to." přiznala jsem se, smutně se pousmál a dal mi ruku na tvář. Bál se o mě, poznala jsem to na něm hned jak se to projevilo.
,,Já nevím, ale bude to dobré. Bude dobře." chlácholil mě Nik, ale já vím že nebude. Cítím tu bolest a to jak mě to oslabuje. Přišla Rebekah a taky se snažila o úsměv.
,,Prosím zůstaň tu chvíli s Care. Obstarám ji krev, ale pohlídej mi ji." promluvil Nik k Bece a ta jen přikývla. Vyměnily si místo.
,,Bolí to hodně Caroline?"
,,Ano, ale před Nikem to neříkám. Snažím se ty bolesti ignorovat." řekla jsem jí, ale moc nahlas jsem asi nemlvila.
,,Caroline, takhle ti ale nebude moci pomoct. Ano, trápí ho to a ne málo, ale jestli budeš zapírat bude to ještě horší." řekla Rebekah, snad má pravdu. Ulevilo mi, Rebekah mi přinesla obklad.
,,Díky Rebeko, vím že jsme nebyly kamarádky, ale doufám že se to časem napraví." řekla jsem jí, přikývla a já zase zavřela oči. Jsem strašně unavená.
POHLED REBEKAH
Byla pořád unavená, slábla a já si nedokážu představit že by tohle měla vydržet i měsíce. Už teď je dost slabá a až ji takhle Nik uvidí bude na tom ještě hůř. I pro mě nebylo hezké vidět ji tak trpět a když mi řekla že se snaží bolesti ignorovat, musela jsem jí to vymluvit. Volala jsem Nikovi, dlouho se nevracel, ale nemůže pro ni sehnat větší množství krve. Nesežene tolik krve kolik by potřebovala. Najednou jsem šla k zemi se strašnou bolestí a viděla jak někdo bere Caroline. Potom se mi setmělo před očima a já upadla do temnoty.
POHLED KLAUSE
Vracel jsem se domů, nesehnal jsem mnoho krve. Nebude jí to stačit, bude postupně slábnout a chřadnout. Nechci o ni přijít. Šel jsem rovnou do ložnice, ale Caroline jsem tam nenašel. Na zemi ležela se zlomeným vazem Rebekah a na postely byla krev. Rozhodně byla Carolinina. Odložil jsem chladící box s krví a Rebekah přišla k sobě.
,,Kde je?! Kde je moje Caroline?" ptal jsem se jí, posadila se a rozhlédla se kolem sebe.,,Já nevím, přišla Genevieve a ještě pár čarodějek. Odnesly Caroline." dostala ze sebe a já šel hledat ty hloupý čarodějky! Tohle se mi vážně jenom zdá!
,,Niku! Pohni! Byla už hodně slabá!" křikla na mě Rebekah, to mě nakoplo. Musím svou princeznu najít v čas. Nesmí mi zemřít, ne ona. Hledal jsem ji několik hodin, už se stmívalo a Rebekah s Elijahou mě přemlouvaly abych už šel domů. Že ji půjdeme hledat zítra. Hledal jsem ji dál, jako poslední volba byl sad. Jinak jsem prošel celé město! Procházel jsem lesem a ucítil pach krve. Patřila mojí princezně. Proběhl jsem ještě několika uličkamy a našel ji tam. Bez života. Padl jsem vedle ní na kolena a pohladil ji po tváři. Nereagovala, vůbec na nic. Zkoušel jsem jí dát svou krev, ale nic.
,,Pij princezno, no tak. Pij, ty to zvládneš." šeptl jsem jí, nakonec se chytila, ale trvalo to dlouho. Myslel jsem si že ji má krev vyléčí, ale spíš se jí ještě přitížilo.
