POHLED KLAUSE
Vzal jsem Caroline do náruče a rychle, ale opatrně, ji nesl domů. Položil jsem ji do postele a znovu jí dal na čelo ledový obklad.
,,Niku, co se to děje?" ptala se mě zmatená Bekah, posadila se ke Caroline a dala ji ruku na čelo.
,,Má strašně vysokou horečku Niku. Co se stalo?" ptala se mě když vracela obklad na místo.
,,Dal jsem jí trochu mé krve, myslel jsem si že se uzdraví, ale spíše se jí přitížilo. Nedokážu si připustit to že ji má krev zabíjí." řekl jsem, podíval se na utrápenou tvář mé princezny a věděl že už nemá moc času.
,,Já jdu popohnat Davinu." vyhrkla Bekah a odešla. Jsem jí za to vděčný. Posadil jsem se ke Caroline a vzal jí za ruku. Měla teplé ruce, jemně jsem ji políbil na hřbet ruky a ona těžce otevřela oči.
,,Klausi, bolí to." vzlykla potichoučku Caroline, pohladil jsem ji po tváři.
,,Já vím princezničko, ale drž se. Davina na něco přijde než přijede Bonnie. Drž se ano?" řekl jsem jí, podívala se na mě a slabě se usmála.
,,Nejde to."
,,Ale jde, snaž se ano? Budeš v pořádku Caroline." řekl jsem jí, vzala mě za ruku.
,,Budeš tu se mnou Niku?" zeptala se mě, poprvé mi řekla Niku.
,,Neodešel bych od tebe princezno." šeptl jsem jí a vtiskl si jí do náruče. Uvolnila se, vzala mě za ruku a zavřela oči. Políbil jsem jí do vlasů a pevně jsem ji objal. Nenechám ji zemřít, ne Caroline.
POHLED DAVINY
Chystala jsem se jít za Caroline, ale když jsem slyšela jak s ní Klaus mluví, uvědomila jsem si že ji má opravdu rád. Oslovil ji princezničko, miluje ji a já hloupá nevěřila že by mohl někdo jako Klaus milovat. Věřit jsem měla, má ji opravdu rád. Rebekah, která byla doposud proti mě, se usmála a zavedla mě zpátky do knihovny.
,,Nikdy jsem ho takhle neviděla." řekla jsem jí, posadila se na stůj a dala se do vyprávění.
,,Nik se do ní zamiloval hned jakmile ji viděl. Jenže ona jím opovrhovala, nenáviděla ho a jako jediná se ho nebála. Nebála se na něj křičet, pořád mu nadávala, ale Nik to ignoroval. Jen od ní bral pravdu vážně, od jiných ji ignoroval. Ona ho donutila milovat. I když jsme se s Caroline nenáviděli, nikdy bych jí nepřála nic takového." řekla Rebekah, porozuměla jsem i jí.
,,Musím to kouzlo najít a jelikož už nemá moc času musím sebou hýbnout." řekla jsem a zase jsem se začetla do knih. Tentokrát jsem na to nebyla sama, Rebekah je začala pročítat spolu se mnou. Už na to nejsem sama a Caroline má tak větší šanci na život.
POHLED CAROLINE
Snažila jsem se aby mé bolesti nepociťoval nikdo jiný než já, ale v půli noci mě to přemohlo a já se neovládla. Můj křik se rozezněl místností a já viděla jak se nade mnou sklání Nik.
,,Princezno, jsem tu s tebou ano? Jsem s tebou." chlácholil mě, ale strašně to bolelo. Mým tělem projela další vlna bolesti, křiku a pláče. Nik byl zoufalý, ale ještě mu nedošlo že mi už nikdo nepomůže.
,,Princezničko dýchej. Bude dobře Caroline ano? Klid princezno." šeptal mi Nik, pevně mě držel a já se po chvíli uklidnila. Hladil mě po tvářích a vypadal docela vyděšeně.
,,Jsem v pořádku." snažila jsem se, ale tentokrát mi nevěřil ani slovo.
,,Zase si lehni princezno. Bude dobře." snažil se zahovat klid, přikývla jsem a lehla jsem si do postele. Když jsem usnula, neslyšela jsem jeho rozhovor s Rebekou. To musím usnout zrovna teď?!
