Jednou se vrátím || SNARRY, LINNY

1. Co se to se mnou děje?

Harry opět trávil začátek léta u Dursleyových. Zase jim dělal něco jako domácího skřítka. Dělal jim snídani, obdělával zahradu, utíral po celém domě prach a mnoho dalších domácích činností.

Tohle by ale nebylo to nejhorší, horší byla šikana od jeho bratránka Dudleyho. Ačkoliv byl Harry mocný kouzelník, proti Dudleymu nic nezmohl. Nejen, že nesměl kouzlit, ale Harry byl skoro o hlavu a půl menší než jeho bratránek a do jeho oblečení by se vešel dvakrát.

Naštěstí už se blížil konec července a pro Harryho si dojedou Weaslyovi. Už se nemohl dočkat Rona a Hermiony, ale překvapivě se na svoji přítelkyni moc netěšil. Už na konci školního roku přemýšlel nad jejich vztahem a doufal, že se jeho myšlenky ohledně ukončení vztahu o prázdninách změní, ale bohužel nezměnily, spíše utvrdily.

***

Konečně byl srpen a on mohl jet ke svým přátelům do doupěte, byl rád, že je znova vidí, připadalo mu to jako věčnost, ale teď tu byl jiný problém a tím byla jeho přítelkyně Ginny, hned co ho spatřila tak mu skočila kolem krku a políbila ho, on ji polibek trochu nesouhlasně opětoval, aby zatím nepojala žádné podezření, zatím jí to nechtěl říkat, sám se celý červenec přemlouval, že ji miluje, tak teď ji má před sebou a bude s ní trávit zbytek prázdnin, má měsíc na to, aby se znova vzpamatoval a přemluvil se, že ji pořád miluje.

,,Ani nevíš jak se mi po tobě stýskalo Harry." Objala ho opět zrzka a on ji věnoval falešný úsměv. ,,Ty si mi taky chyběla Ginny." To už přiběhli Ron s Hermionou a oba naráz ho objali. ,,Také si nám chyběl Harry." Harry se jenom zasmál, konečně mohl říct, že je doma. ,,Mám vás rád lidi, jste prostě úžasní." Hned co to vyslovil tak se všichni dali do smíchu, poté se přivítal i se zbytkem rodiny a to už se pomalu vydali dovnitř rovnou do kuchyně, kde Molly připravovala večeři.

***

Harry se druhý den ráno probudil velice brzy, teda jestli vůbec usnul a pokud ano, tak asi na hodinku, protože celou noc přemýšlel nad vztahem mezi ním a Ginny, prostě nemohl dělat jako by se nic nestalo, to prostě nebylo správné a ani nevěděl, jak by jí to měl říct a poté hlavně kdy. Bál se reakce, ale zároveň nechtěl sám sobě i ostatním zkazit léto, musí počkat až do září, kdy budou ve škole, v hloubi duše si přál, aby ho ta nejistota přešla a on se opět vrátil do svého normálního nudného života.

Pomalu se posadil na postel a na moment si schoval obličej do dlaní, docela dost se mu točila hlava, bylo to nedostatkem spánku, ale bohužel tu neměl sebou bezesný spánek tak se v nejbližší době pořádně nevyspí a tak nějak se s tou představou smířil, ale myšlenka týkající se Ginny ho trápila asi nejvíce, sám musel uznat, že i Voldemost je u něj co se týče starostí na druhém místě a to je co říct, tak, že to znamená jen jediné, má dost velký problém.

,,Harry, zlato, je snídaně, jdeš?" Do pokoje přišla rozzářená zrzka a sedla si vedle černovlasého chlapce, věnoval ji jeden ze svým falešných úsměvů a políbil ji na tvář, pořád nechápal co se to s ním děje, vždy když ji dal pusu tak by ji nejraději hodil do postele a zlíbal ji, ale teď nic, jen hořkost v ústech.

,,Jsi v pořádku zlato?" Zeptala se po chvíli ticha Ginny a ustaraně se na mladíka podívala a prohlížela si ho. ,,Ano Ginny, jsem v pořádku jen jsem se špatně vyspal, jinak mi nic není." Odpověděl trochu s nicneříkajícím hlasem, když Ginny trochu svraštila obočí, tak aby to napravil rychle ji políbil na rty a přitul se k ní, opřel si hlavu o její rameno a sledoval zeď naproti.

Ginny ho vískala po vlasech a tou druhou si propletla s jeho rukou prsty a opřela si svou hlavu o tu jeho, chvíli tam tak jenom mlčky seděli a nic neříkali, do té chvíle než tam v padnul bez zaklepání Ron. ,,Hej vy dva, je snídaně!" Harry se pomalu od Ginny odtáhl a vstal, dívka udělala to samé. ,,Hned jdeme, ale příště by si alespoň mohl zaklepat!" Křikl na něj zeleonoký chlapec, pobaveně se po chvíli zasmál, když zrzek zrudnul a hned vyběhl z pokoje. Nakonec se oba vydali do jídelny, Harry se těšil až prázdniny skončí a začne škola, bude se muset učit a škola je dost veliká aby se dokázal Ginny vyhýbat na dost dlouho.

Tak jak jsme slíbily tak je tu nová kapitola nového příběhu, chvíli nám trvalo, nějak začít s příběhem, ale myslím, že nám společné psaní jde a krásně se doplňujeme, budeme se snažit aby vás tento příběh bavil, nechceme o vás přijít, ale jen vás ujišťujeme, že nejsme profesionálové, kdo četl od nás nějaký ten příběh tak asi ví jak na tom jsme.
Kapitoly zřejmě budou vycházet jednou týdně, pokud stihneme nějaké ty kapitoly předepsat tak by se to poupravilo a vycházely by dvakrát do týdne.

Jinak vám přejeme pěkný začátek víkendu.