5. Vysvětlení a záhadná postava

477 35 7
                                    

K Harrymu se začal někdo přibližovat, nevšiml si ho, díval se jen před sebe a plakal, vše už mu bylo jedno. Najednou mu někdo položil ruku na rameno, trhl sebou a pomalu se otočil, když si všiml, že je to Draco tak rychle si začal rukávem stírat slzy.

,,Ahoj Harry, co se stalo?" Zeptal se opatrně aristokrat, přitáhl si ho k sobě a pevně ho sevřel v objetí. Harry si všiml i přes slzy, že je něčí postava pozoruje, ale když se jejich pohledy na krátkou chvíli setkaly tak ta postava hned zmizela ve stínech, teď si přál vidět té osobě do očí, chtěl vědět, kdo to byl.

Po chvíli se od sebe odtáhli, Harry se trochu uklidnil a podařilo se mu zahnat slzy. Nastalo mezi nimi dost trapné ticho, každý ponořený do svých myšlenek, ani jeden se tomu druhému nepodívali do očí, na to nikdo neměl dost odvahy.

,,N-nechtěl jsem aby s-si mě v-viděl brečet." Přerušil po chvíli ticho chlapec s černými rozcuchanými vlasy a konečně po dlouhé době se odvážil podívat do jeho ocelově šedých očí.

,,Nic se nestalo Harry, jsem rád, že si můj přítel, od té doby co je můj otec zavřený v Azkabanu, tak to nemám s matkou jednoduché, jediný kdo nás nezavrhl je Severus, já a moje matka jsme mu za to vděční, celý svět nás za to nenávidí, už také nebydlíme v Malfoy Manor, ale na Severusově panství, tam ukryl mojí matku." Draco se na chvíli odmlčel, počkal jestli mu na to nebelvír něco řekne a když mlčel tak se nadechl a pokračoval: ,,Nikdy mu nebudu schopný dostatečně poděkovat za to co pro nás udělal, i já jsem díky svému otci přišel o přátelé ve své koleji, jsem rád, že se mě neštítíš a bavíš se semnou, jsem rád za to, že si můj přítel."

Harry stál jako přimražený, nevěděl, jak se má tvářit a už vůbec ne, jak by měl odpovědět, už konečně chápal Dracovo chování a najednou mu ho bylo hodně líto. Nemohl uvěřit, že je to všechno pravda co mu řekl zmijozel a v profesorovi najednou neviděl toho bezcitného člověka bez srdce, on měl opravdu velké srdce a především obětavé, jejich rodině zachránil vlastně život.

,,Jsem rád, že si se mi svěřil, od teď nebudu dělat naschvály profesorovi, myslel jsem si, že nemá city podle toho jak se chová, ale on je nejvíce obětavý člověk, co raději zemřel, jen aby ochránil jiné." Draco mu věnoval upřímný úsměv, byl rád, že mu věří, ani si nedokáže představit jak se mu po jeho slovech ulevilo, konečně si byl jistý, že je to jeho doopravdový přítel, kterému se může se vším svěřit a on ho ve všem podrží, ale také sám si byl vědom, že ten kluk má mnoho nepřátel a ví jedno, musí ho ochránit.

Tak a je tu opět dnešní slibovaná kapitolka, další budou až zase za týden, tak se máte a co těšit, ani jedna z nás nečekala, že se tam objeví, všemi milovaný Draco. No jo naši chlapci nám plakali na ramenou, Any si utěšovala Draca a já svého Harryho. Ach ti naši zlatíčka.

Krásný zbytek víkendu přejí holky Shiro & Any.

Jednou se vrátím || SNARRY, LINNYKde žijí příběhy. Začni objevovat