Avengers-Nová posila

4. kapitola

Mé učení pokračovalo několik týdnů naprosto stejně, až na to, že se mnou začali i trénovat v tělocvičně. Prý kvůli budoucím misím. Díky tomu, že se všichni věnovali jen mně, jsem během týdne zvládla to, co normální děti ve škole za rok, ve všem jsem se den ode dne zlepšovala. Takže jsem se velmi rychle naučila všechno, co bylo potřeba. Dokonce nakonec ostatní rozhodli, že i práce v kuchyni je pro ženu důležitá(tohle navrhl Tony, přičemž si představoval, jak mi říká sálodlouhý seznam věcí, co chce uvařit a já kolem něj poletuju jak včela kolem květů, načež jsem se na něj pěkně naštvala a zahrála si s ním na babu po celém toweru s vařečkou v ruce. Vyhrála jsem a Tony to pěkně schytal. Na to Wanda prohlásila, že základy využití kuchyňského vybavení již mám). Ale s jeho návrhem návrhem naučit mě vařit všichni souhlasili. A tak se má výuka prodloužila o práci v kuchyni. Ta mě ovšem velmi bavila a, k překvapení všech, mi i šla. Takové vaření špaget či lasagní, pečení pizzy nebo dortíků, jo to bylo moje. Hlavně zdobení se stalo mým oblíbeným. Bavilo mě piplat se se vším, chtít vše dokonalé. Nad tím Nat vždy jen kroutila hlavou a říkala, proč se s tím tak dělám, vždyť se to stejně během chvilky sní. A já jí stále opakovala, že se na tom dá hezký vyblbnout, na což jen zamumlala něco o divných dětech a hned to maskovala záchvatem kašle. Ten vedl k Brucovu běhu k ní a zjišťování, zda je v pořádku. Bylo to roztomilé. Tedy, do té doby, než si Nat všimla našich výrazů a tichého společného "aww!". To ji pak musel Bruce držet, jinak by z nás udělala maso do vývaru. Jo, byla tady sranda. Jednou z nejvtipnějších chvilek byla, když mi Tony dal poprvé alkohol. Shodou okolností vedle mě stál v tu chvíli Fury. Háček byl v tom, že ten alkohol mi vůbec nechutnal a než jsem si stačila uvědomit svou reakci, už měl náš šéfík mokrý ohoz(od alkoholu, nemyslete si žádný úchylárny!) To na mě pak ječel Fury, co to jako je a Tony, jak jsem mohla jen tak bez okolků vyplivnout jeden z jeho nejlepších alkoholů. Pak se Furyho zlost obrátila na našeho alkoholika, proč srovnává vyplivnutí alkoholu s jeho problémem. No, do hádky se nakonec zapletli snad všichni, jen já raději vyzmizíkovala do svého pokoje(tj. zmizela).
       Další vtipný moment nastal, když jednou Tony přitáhl tašku plnou zmrzliny. Tedy, přesněji, mrože. Začal ječet jako smyslů zbavený, že to je nechutné. My po něm všichni hodili pohled alá ,Wtf?'. Jen se na nás podíval a začal říkat historku o jejich výrobě. Jako že je z mrožů a jak že to vůbec můžeme jíst. A pak mi to došlo. On byl úplně na mol! Ale i když to poté docvaklo i zbytku, stejně je to znechutilo. Ale mě? Pfff, kdepak. Já si sáhla do té tašky, jeden vzala a rozbalila, a pak už se jen kochala jejich vyjevenými pohledy a tou skvělou, sladkou chutí.
        Týdny ubíhali a já se čím dál tím víc přizpůsobovala zdejšímu prostředí. Znala jsem spoustu nákupních značek, vtipů i historek a to vše již bylo součástí mého života. Díky Tonymu jsem chytila cynismus, od Nat výbušnost, od Bruce starostlivost a od Steva slušnost. Já vím, zvláštní kombinace, slušnost a cynismus, ale jo, jde to. Jedna věc však byla neměnná: ve společnosti někoho jiného než avengers a nebo na večírcích, jsem byla stále stydlivá. Nevím proč, ale je to tak. Zároveň se mi povedlo získat schopnost poznat, ke komu si mohu co dovolit. To si hodně vychvaloval Fury a chtěl, abych to naučila i Tonyho. Rovnou jsem mu řekla, že to nejde. Jen kývnul. Moc nemluvil. Občas si říkám, k čemu že to má svaly kolem úst, když je nepoužívá. Teda, pokud zrovna po někom nekřičí rozkazy. To bych se pak být jím bála toho, že si je natáhnu. Představte si pak to protahování:  „Tak, pane Fury, otevřít pusu, zavřít pusu. A znova. Otevřít, a zavřít. A teď vyšpulit spodní ret, a teď horní. A nyní úsměv! Pane Fury, řekl jsem úsměv, ne vražedný pohled. Úsměv, ne škleb jak hyena. Žádné mračení! Pozitivní náladu!" No jen si to představte. A zkuste u to nehýkat jak osel!

          No, ale pojďme od Furyho jinam. Počkejte, projedu záznamy možných témat. Hmm, ne! Ne, ne, ne, ne a ne! Ne! Cože? Co je to sakra za téma? Má lachtan nohy? No vlastně, když už jsme u toho, má je? Nevíte? Já taky ne. Tak se jdem zeptat Bruce. Jo, fakt, jdu to udělat.

           Když jsem vešla do obýváku, byli tu všichni.  Já však mířila jen za jednou osobou. „Bruci, má lachtan nohy?" zeptala jsem se, hned jak jsem usedla vedle něj na pohovku. On se jen otočil směrem k mé maličkosti, zkoumavě na mě pohlédl a následně se zeptal zbytku: „Ehmm, lidi, nepraštila se dnes do hlavy? „Ne, proč?" otázal se alkoholik. „Právě se mě zeptala, zda má lachtan nohy." řek Bruce a Tony se zamyslel. Pak se na mě podíval a spustil: „No, ale má recht. Bruci, má lachtan nohy?" Každý (včetně Bruce) by čekal, že zbytek týmu Tonyho seřve, co je to za otázku. Jenže všichni se obrátili směrem k vědci a čekali na jeho odpověď.  Ten na ně pohlédl alá ,Jako fakt?' a se slovy ,,Já už na to nemám." nás opustil. „Takže počkat," začala jsem mluvit ke zbytku, „on si jen tak odešel bez odpovědi? Má teda lachtan nohy nebo ne?" (Btw lidi, ne tohle se mi fakt normálně nehoní hlavou). No, odpověď na tuto otázku jsem dodnes nedostala. 

           No, večer bylo taky veselo. Všichni, teda až na mě a Steva se opili. Co opili, ožrali až na mol! V důsledku toho si mě Clint spletl s kytkou a zalil mě svým, již studeným, čajem, Tony mě následně chtěl shodit z balkónu, že prý jsem vodník. Nebýt Steva, už asi ležím rozplácnutá dole na silnici. No, takže, Steve ode mě Tonyho odtáhl, ale nechtěně strčil do dveří, čímž mě na tom balkóně zavřel. Toho hned můj atentátník využil. Postavil se před dveře a odmítal se hnout. Takže jsem stála venku na balkóně v mokrém oblečení a třásla se zimou. Steve nejdřív nechtěl Tonymu ublížit, ale když si asi po deseti minutách všiml, že se třesu jak osika, jednoduše Tonyho odstrčil, nedbal na to, že skončil na zemi, došel ke mně  a vzal mou maličkost do náruče, jelikož jsem se sotva držela na nohách. Odnesl mě do mé postele, přikryl mě a se slovy že ,jestli kvůli klukům onemocním asi jim rozbije hub- pusu,' jo pusu. No, a tak se zakončil jeden ze dnů s avengers.