Nejhorší třída. Všichni mě nenáviděli. Nesnášeli, pomlouvali a nadávali. Kromě Agi, Věrky, Kačky, Kuby a Toma kteří tomu nevěřili. Pro všechny ostatní jsem byla nenáviděná spolužačka. Utápěla jsem se v beznaději. Ničily mě vzpomínky na minulost a doslova jsem si šáhla na dno mojí psychiky. Byla jsem smutná. Jako bych se otočila naruby. Místo vysmáté, ukecané, vševědoucí, společenské drbny se že mě stala tichá, nemluvná, nekamarádská, společnost málo vyhledávání troska. Ke konci školy mi sebevědomí zvedla informace že jsem se dostala na gymnáziu a opustím tyhle pitomce.
ČTEŠ
My Life
AléatoireMohu si dovolit sem psát jako do deníku? Doufám, že ano a že vám to nebude vadit. Kdyby byly otázky, pište cokoliv do komentářů
