Ahoj, jsem tady zas.
A teď vám něco řeknu......Sakra já nevím o čem psát!!!! Už je to dlouhá doba co jsem vydal jednu knížku a pak jí smazal, protože to nemělo smysl. Čte to někdo?! Asi ne. Ale lepší je napsat svoje myšlenky než to křičet do zdi že?!?
Uh......... . Prostě Co mám lidi dělat? Abyste si všimli nějakého ubohého účtu, který chce na sebe upozornit. To jsem až takový...... Ubožák? Asi jo.
Mám rád yaoi. Nikomu to neříkám,protože... Kluk a mít rád yaoi? Asi by mě někteří lidé označili za homosexuála. Když je to holka tak se to dá ale kluk? Mám přátele a ani oni neví jak to se mnou je. Často se stává, že moje hlava je skoro pořád v oblacích. Takže se někdy stane něco co by nemělo.... 😣
~flesh Back~
Byl normální den ve škole a já s mým stejně šíleným kamarádem jsem dělali neškodné debiliny. Jako například; kecali, navzájem přetahovali kdo je lepší v tomhle a zas v tomhle nebo se provokovalali.
Aktuálně sedíme na lavičce a mluvili o blbostech. Vedle nás byl samozřejmě také člen naší party, který je tak trochu knihomol, šprt? No prostě si četl knihu. (je od nás mladší o rok ale je chytrý jako profesor. Přeskočil třídu. Zatím co já mám odklad a vím hovno)
Ehm... No nad lavičkou byla prostě velká sbírka hornin a debatovali jsme o jednom z nich. Chtěl mi jeden ukázat ale já byl moc líný se zvedat. Samozřejmě to on nevzdal a začal se mnou mýt podlahu. Kolemjdoucí se na nás dívali jak na idioty a já to akceptoval.Po 5 minutách
Mě konečně dotáhl k tomu kamenu a zvolal,, Tak tady je! Tohle je křemen!"
A já no to,, Aha, hele nechceš mluvit o něčem jiném než o kamenech? " protočil očima a dotáhl mě k oknu.
~Pokračování příště ~
ČTEŠ
Já A Můj Život
RandomTohle je knížka kde zapisuji 2% z mého života. (spíše zpominky) Jen 90% je pravda!!! Takže něco musím vždy proměnit. Prosím podporuje nebohý účet na Wattpadu.