Já A Můj Život

Prapodivná poloha 2/2

Hello! Jsem tady zas s pokračováním! ~
Takže nebudu otálet a vzhůru do toho!

Minule jste viděli ~

Zase se bijeme a Karel zakopl o svoji nohu. Já jsem byl samozřejmě před ním, takže se o mě opřel a já to neustal přesněji jsem to nečekal.

Teď...

Nohy jsem si dál více od sebe, ale měl jsem to blbý....nevyšlo to.... Byl až moc těžký! Oba jsme padali k zemi a já dopadl na tvrdou zem což Karel do měkkého.

Pěkně jsem si dal do hlavy. Vůbec jsem nevěděl co se stalo byl jsem v transu. Dokud se Roman nezačal smát a to mě probralo.

Byl jsem pod Karlem, který se opíral svými pažemi u mojí hlavy a jeho tělo bylo mezi MÝMI nohami! Vůbec jsem nevěděl co na vůbec říct! Ta poloha vypadala jako....
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Misionář?!

Roman se tam řechtal jako kdyby mu šlo o život. Ostatní spolupráci nic neříkali. Proč? Protože naše parta není normální a tak si nás nevšímají.

Náhle se Roman přestal smát. Tak to je blbý....

Vůbec jsem neviděl co děje,tak jsem svůj trup ohl o pár stupňů do prava a Karel otočil trochu hlavu ,,?! "

Ve dveřích byl učitel matematiky. A hned jak si všiml, že se na něj díváme zmizel.

Nadechl jsem se a řekl,, Karle slez ze mě... Nebo mě chceš tady na místě ohnout?" . Neměl jsem na hovadiny vůbec náladu...

Karel ze mě slezl a potom byl normální den jako vždy... I když jsem si v dal od něj metr odstup.