Já A Můj Život

Prapodivná poloha.... 1/2

Ahoj dámy a pánové! Jsem tady zas!

Mám tady pro vás nový flesh Back!
A bude to zase s mými přáteli, takže se zase budete chtít spáchat sebevraždu.

Je to dost vtipné... Kdyby by jste byli na mém místě.

~Flesh Back ~

Minulé já = normálně
Mé dnešní já = kurzíva

Bylo to.... v.... myslím že v lednu?
Ano, ehm... Byl zkurvená zima a já jsem šel do školy s rozeplou bundou, protože pro mě nic není studené (jsem až moc teplej XP).

Došel jsem do třídy a ušlo pár hodin, které ne a ne skončit! Potom jsem uslyšel boží zvuk.... Zazvonění školního zvonku. Konečně přestávka!

Uf.... Už jsem si myslel, že to neskončí.
Ta matika je vážně nuda! Sklidil jsem si matiku a začal dávat nové učebnice na následující hodinu.

V tu najednou někdo do mě hodil gumu. Podíval jsem se odkud to přišlo a nebyl to nikdo jiný než Roman. Když si byl jistý že má moji pozornost tak mi naznačil ať jdu k němu.  Udělal jsem co chtěl a po cestě zvedl i gumu ,, Vole co ti je? Gumu máš házet do holek když se ti líbí a ne do mě!" ,, Hm... To jo... té gumy je na tebe škoda... ". 

Po pár minutách jsme se začali zase 'bít' a do toho přišel i Karel. Spíše se zaměřil na mě než na Romana.

Sakra! Už zase ležím na zemi a snažím se posbírat ,, Hele Karle, jak to že se zaměřuješ jen na mě? Je tady i Roman!" a on na to,, Hm... Vypadáš silněji než Roman a chci být se sobě rovným. ".  Neměl jsem na něho ani jedno slovo. Roman seděl na jedné z předních lavic a s pobavením v očích nás pozoroval.

Ehm... Roman je takový vyhublejší než já nebo Karel,ale byl strašně dobrej ve sportech. My dva jsme byli velká nemehla.

Zase se bijeme a Karel zakopl o svoji nohu. Já jsem byl samozřejmě před ním, takže se o mě opřel a já to neustal přesněji jsem to nečekal.

Pokračování příště....

Nebojte kapitola vyjde brzy a já se rozpomenu co se dělo dál.. Mám velkou paměť takže heh...

Bye Bye ~