Pomalými krůčky jsem šla po chodníku do neznáma.Chtěla jsem být sama, jenomže se za mnou "nenápadně" plížil Agrest. ,, Vždyť se ztratíš! " vyjekl po mně a stiskl mi pevně zápěstí. ,, Nech mě být Agreste!! Už jsem ti to říkala!" chtěla jsem se mu vytrhnout, jenomže byl silnější než já. ,, Pust mě! " dodala jsem. Dělal, že mě neslyší, a tak jsem popadla všechny své síly a škubla s rukou, za kterou mě držel. Vyškubla jsem se mu, a začala rychle utíkat. Slyšela jsem, že za mnou běžel, a tak jsem zrychlila. Můžu si za to já? Je to má vina? Odpustí mi? otočila jsem hlavou za sebe, a ano stále za mnou ten chlup běžel. Najednou jsem o něco zakopla, a spadla. Nejdřív jsem cítila bolest nohou, ruky a nakonec hlavy. Oči jsem měla zavřené. Ta bolest se čím dál tím víc odrážela v mém těle. ,, Marinette! " bylo poslední co jsem slyšela.
---------------------------------------
,, Pane doktore kdy se probudí? " řekl mnou známý hlas. Matka? Pomaličku jsem otevřela oči, ihned mi vrazilo slunce do očí, a probudila se i má bolest. Pomaličku jsem otočila hlavu na pravou stranu. ,, Mami? " vydala jsem ze sebe tichý hlásek, divila jsem se, že mě slyšela. Ihned se otočila, s vyděšeným a zároveň šťastným výrazem. ,,Mari! " vykřikla a přiběhla ke mně. ,, Kde je táta? "šeptla jsem. Mamka se stále usmívala ,, Doma zlatíčko. Já už taky půjdu, ale někdo tu čeká za dveřmi. " řekla a naposledy se na mě usmála. Prohlížela jsem si své tělo. Měla jsem obvázanou ruku. Super.... ,, Tak pa zlato. " řekla a zamávala mi, já ji také zamávala a otočila jsem hlavu na druhou stranu.
Ani minuta ne uběhla a někdo sem vešel. ,, Dobrý den slečno Dupain-Cheng. " řekl mi muž v bílém plášti. ,, Dobrý den. " usmál se. ,, Tak jak se cítíte? " vydal ze sebe. ,, Moc dobře ne, bolí mě hlava, ruka i břicho, ale břicho mě před tím pádem nebolelo. " zamyslela jsem se. ,, Museli jsme vám dát injekce, protože jste nebyla vzhůru, tak jsme vám nemohli dát prášky. " nepřestával se usmívat. To si jako vzal xanax? Nebo žere duhu? ,, Co se týče té hlavy, museli jsme vám jí zašít, měla jste rozraženou hlavu. " jen jsem kývla a doktor odešel. Super..... Vážně.... Nic horšího se mi stát už fakt nemůže.... zakoulela jsem panenkami.
Ozvalo se klepání na dveře. Kdo to zase je... ,, Dále. " nedivila bych se kdyby mě ten kdo klepal ani neslyšel. Otevřeli se dveře a v nich stál......
Tak co myslíte? Kdo tam stojí??? Jinak další otázky na Marinette, Luku nebo žrouta duhy? 😂😂❤
ČTEŠ
Please don't cry my small Princess, I love you
RomanceMarinette se přestěhuje do domu, vedle kterého bydlí kluk, který jí změní život. Podvede jí? Budou spolu? zlomí jí srdce? Bude ho nenávidět? Nebo se zamiluje do někoho jiného? Odpověď naleznete, když si tento příběh přečtete. POZOR ⚠ NEVYSKYTU...
