Sen nebo noční můra?

137 10 7
                                    

Agrest?  ,, Ahoj.. " odmlčel se,  v ruce držel rudou růži.  Odvrátila jsem od něj zrak. ,, Vypadni nemůžu se na tebe ani podívat. " vydala jsem ze sebe,  s nezájmem v hlase. ,, Mari prosím!  Omlouvám se za-" klesl mu hlas.  Vážně je smutný?!  Ne...  Určitě ne...  Vždyť je to Agrest....  Debil, který se zajímá jen sám o sebe...  Děvkař...  ,, Omlouváš se?!  Jako vážně?!  Omluva to nezpraví Agreste!!!" začala jsem po něm křičet,  ihned začali pípat stroje na, který jsem připojená. Vyděsila jsem se,  a  debil též. Proč mě nemůže nechat napokoji?  Najednou do dveří vletěl doktor se sestřičkou. ,, Mladý muži jděte ihned na chodbu. " řekla blond sestřička, a ukazovala na dveře.  Agrest mi věnoval pohled,  a odešel. ,, Slečno,  musíte mít klid!  Nesmíte se něčím nechat rozrušit. " napomenul mě doktor s vážným výrazem.,, Ať ten kluk sem už nechodí,  já ho tu nechci.. " špitla jsem. Doktor jen kývl, a odešel.  Jelikož bylo vidět přes okna na chodbu,  tak jsem viděla,  že Agrest chtěl jít zpátky sem do pokoje,  ale sestřička ho zastavila.  Něco mu tam říkala, on jen zklopil hlavu,  a pomalým krokem odcházel. Chodák..  Co?!  Zapomeň!!!  Vždyť ti zníčil přátelství!!!  promluvil ve mně můj otravný hlas,  jelikož jsem byla ospalá tak jsem zavřela oči,  a čekala až usnu.  Netrvalo to dlouho, než jsem propadla do říše snů.

Padám někam dolů.  Přibližuje se to rychle.   Spadla jsem na zem,  a rozplácla se. ,, Co to?! " vyjekla jsem,  a pomalu se zvedala zpátky na nohy. ,, Nechci tě už vidět!  Nenávidím tě! " řval na mě Luka se slzami v očích,  který nechtěl vypustit ven. ,, Luko prosím,  nech mě to vysvětlit! " řvala jsem. ,, Jsi stejná jako Agrest!!  Jen lámeš srdce! Jdi do háje... " pomaličku odcházel,  ale já to nevydržela a rozeběhla jsem se za ním.  Zmáčkla jsem mu ruku,  a on se na mě otočil. ,, Marinette,  prosím nech mě jít. " měl rudé oči od pláče. ,,Luko prosím,  jsi můj jediný přítel. " padla jsem na kolena,  a stále ho držela za ruku.  Znova začalo pršet.  Studené kapky mi začaly padat do vlasů,  a na celé tělo.

,, Marinette. "
,, Mari? "
,, Mari?!! "
,, Marinette!!! "
Někdo se mnou začal třást. Rychle jsem otevřela oči. ,, Luko?!"

Tak je tu další kapča❤😂😂
Názor?

Please don't cry my  small Princess, I love youKde žijí příběhy. Začni objevovat