Nevěděla jsem co mám dělat, jak se rozhodnout. Pokud s ním budu tak mě Luka bude nenávidět. Nechci ho znovu ztratit. Bude lepší, když bude mezi mnou a Agrestem prostor. Vím, že to je správné, ale nevím zda to tak cítím.
Odvrátila jsem zrak od růže a zvedla se. Své stékající slzy jsem utřela a další slzy co se draly na povrch jsem zastavila. Dusila jsem v sobě pláč, i když jsem byla rozhodnuta, že ho nechám tak zvaně jít. Je to správné rozhodnutí? Tato otázka se mi plížila v mysli a nedala se vymazat.
Vzala jsem do ruky růži a naposled si ji prohlédla, než skončila v koši. Pomalu se stmívalo tak jsem se hnula z místa a šla do pokoje. Nechtělo se mi spát a ani jsem neměla chuť k jídlu. Zavřela jsem za sebou dveře a pomalým krokem jsem vyrazila na balkón, kde mě hned ovál studený vítr. Byla mi zima na nohy, ale né taková. Opřela jsem se o zábradlí a koukala na západ Slunce. Tak nádherný západ Slunce . Připomnělo mi to všechny vzpomínky v mé bývalé škole, v bytě. Až na Agresta, ten den kdy jsem s ním musela jít NUCENĚ na rande, protože jsem se bála trestu. Ten den kdy jsem ztratila Luku. Usmívala jsem se nad těmi vzpomínkami. ,, Jsi krásná když se usmíváš." hrklo ve mně, protože jsem se lekla. Otočila jsem svoji hlavu tam kde jsem slyšela hlas. Tedy na pravou stranu. ,, Luko. " usmála jsem se.
Názor? Jinak nějaký otázky pro Luku, Marinette nebo Adriena? 😂😂 Jinak další kapitola bude 100% delší. ☺
ČTEŠ
Please don't cry my small Princess, I love you
RomanceMarinette se přestěhuje do domu, vedle kterého bydlí kluk, který jí změní život. Podvede jí? Budou spolu? zlomí jí srdce? Bude ho nenávidět? Nebo se zamiluje do někoho jiného? Odpověď naleznete, když si tento příběh přečtete. POZOR ⚠ NEVYSKYTU...
