Agrest...
-----------------------------------------------------------
Agrest na se na mě díval tím jeho šibalským pohledem a já pouze protočila panenkami. Učitelka tu ještě nebyla a spolužáci tu jen řvali.Byli seskupeni do skupin. V levém rohu byly takový ty fifinky nafoukaný, který mají tunu make-upu na sobě, a značkové oblečení. V pravém rohu byli kluci a spolu s nimi tam byl i ten potrat. Takže nic nebudu riskovat. A pak tu je ještě jedna skupinka, která vypadala celkem v pohodě. Byl mezi nimi i Luka. Je divný, že jsem si ho tu nevšimla, asi byl otočený zády.
Ani minutu jsem neváhala a šla přímo k němu. Mezitím co jsem si to cupitala po třídě jsem si vysloužila pár pohledů a šeptání. ,,Luko!" zakřičela jsem přes ten křik a on se otočil. Pousmál se a šel mi na proti. ,,Ahoj, tak vítej u nás." řekl milým hlasem a obejmul mě. ,,Děkuju." šeptla jsem mu do hrudi a objetí mu opětovala.
,,Kde je tu volné místo?" zeptala jsem se ho a odtáhla se z jeho objetí. ,,Úplně v zadu, támhle před Agrestem." řekl s normálním tónem a propaloval Potrata pohledem. ,, Jiné místo není?" jelikož jsem nechtěla a opakuju NECHTĚLA sedět předním tak jsem se ho pro jistotu zeptala. ,,Ne, bohužel, chtěl bych sedět s tebou, ale sedím s Alyou." odpověděl a ukázal na holku s brýlemi a kostkovanou košilí, která se na něj usmála a mně zamávala. Pouze jsem se usmála a zamávala jí nazpátek.
,,Tak já jdu." oznámila jsem mu, když začalo zvonit na hodinu. Všichni se rozešli do svých lavic a já šla do zadu, před žrouta duhy. Celou tu dobu mě pozoroval, a mně to přišlo docela dost nepříjemné. Dokonce mi naskočila i husina.
Položila jsem batoh na lavici a vyndala si pouze propisku a nějaký sešit. Učebnice dostanu, takže pohoda.
Chvilku to trvalo, ale pak vešla učitelka a my se postavili. ,,Dobrý den, jak už vidíte, tak k nám přestoupila nová žákyně. Slečno Dupain-Chang pojďte k tabuli." oznamila učitelka a já na sucho polka, ale zvedla jsme se a šla k tabuli.Před tabulí jsem stála a čekala co z ní vypadne. ,,Tak slečno Dupain-Chang můžete nám o sobě něco říct ?" zeptala se učitelka a já kývla. ,,Jmenuju se Marinette Dupain-Chang, je mi 16 let. Ráda kreslím a zpívám." nevěděla jsem co jiného říct. Tak jsem prostě šla zpátky do lavice.
-----------------------------------------------------------
Nová kapča ❤️❤️❤️
Nějaké otázky ??
ČTEŠ
Please don't cry my small Princess, I love you
RomanceMarinette se přestěhuje do domu, vedle kterého bydlí kluk, který jí změní život. Podvede jí? Budou spolu? zlomí jí srdce? Bude ho nenávidět? Nebo se zamiluje do někoho jiného? Odpověď naleznete, když si tento příběh přečtete. POZOR ⚠ NEVYSKYTU...