,,Jinde volné místo není?"

106 6 0
                                    

Agrest...

-----------------------------------------------------------
Agrest na se na mě díval tím jeho šibalským pohledem a já pouze protočila panenkami. Učitelka tu ještě nebyla a spolužáci tu jen řvali.

Byli seskupeni do skupin. V levém rohu byly takový ty fifinky nafoukaný, který mají tunu make-upu na sobě, a značkové oblečení. V pravém rohu byli kluci a spolu s nimi tam byl i ten potrat. Takže nic nebudu riskovat. A pak tu je ještě jedna skupinka, která vypadala celkem v pohodě. Byl mezi nimi i Luka. Je divný, že jsem si ho tu nevšimla, asi byl otočený zády.

Ani minutu jsem neváhala a šla přímo k němu. Mezitím co jsem si to cupitala po třídě jsem si vysloužila pár pohledů a šeptání. ,,Luko!" zakřičela jsem přes ten křik a on se otočil. Pousmál se a šel mi na proti. ,,Ahoj, tak vítej u nás." řekl milým hlasem a obejmul mě. ,,Děkuju." šeptla jsem mu do hrudi a objetí mu opětovala.

,,Kde je tu volné místo?" zeptala jsem se ho a odtáhla se z jeho objetí. ,,Úplně v zadu, támhle před Agrestem." řekl s normálním tónem a propaloval Potrata pohledem. ,, Jiné místo není?" jelikož jsem nechtěla a opakuju NECHTĚLA sedět předním tak jsem se ho pro jistotu zeptala. ,,Ne, bohužel, chtěl bych sedět s tebou, ale sedím s Alyou." odpověděl a ukázal na holku s brýlemi a kostkovanou košilí, která se na něj usmála a mně zamávala. Pouze jsem se usmála a zamávala jí nazpátek.

,,Tak já jdu." oznámila jsem mu, když začalo zvonit na hodinu. Všichni se rozešli do svých lavic a já šla do zadu, před žrouta duhy. Celou tu dobu mě pozoroval, a mně to přišlo docela dost nepříjemné. Dokonce mi naskočila i husina.

Položila jsem batoh na lavici a vyndala si pouze propisku a nějaký sešit. Učebnice dostanu, takže pohoda.
Chvilku to trvalo, ale pak vešla učitelka a my se postavili. ,,Dobrý den, jak už vidíte, tak k nám přestoupila nová žákyně. Slečno Dupain-Chang pojďte k tabuli." oznamila učitelka a já na sucho polka, ale zvedla jsme se a šla k tabuli.

Před tabulí jsem stála a čekala co z ní vypadne. ,,Tak slečno Dupain-Chang můžete nám o sobě něco říct ?" zeptala se učitelka a já kývla. ,,Jmenuju se Marinette Dupain-Chang, je mi 16 let. Ráda kreslím a zpívám." nevěděla jsem co jiného říct. Tak jsem prostě šla zpátky do lavice.

-----------------------------------------------------------
Nová kapča ❤️❤️❤️
Nějaké otázky ??

Please don't cry my  small Princess, I love youKde žijí příběhy. Začni objevovat