Agrest. ,, Co tu zase chceš?! " vyprskla jsem na něj. ,, Můžu jít dál?" šibalsky se usmál. ,, Ne! " zavřela jsem dveře a vyrazila zpátky do kuchyně. Došla jsem k oknu a odhrnula záclonu. Vážně?! Furt tam ten existenční omyl je?! Ať vypadne! Já tady toho chlupa nechci! Určitě má svrab. A já ho chytit nechci! ,, V žádném případě! " vykřikla jsem trochu víc nahlas, ale to mi bylo jedno. Zaslechla jsem bouchání do dveří. ,, Co to sakra?! " nechápala jsem co tomu prasklému kondomu přeskočilo. Stále jsem slyšela bouchání. ,, A dost." naštvala jsem se a otevřela hlavní dveře. Asi byl ten retard opřený o dveře, protože spadl na podlahu. ,, Vypadni, nechci aby jsem tu měla nějaký ten svrab! " chtěla jsem ho vykopat ven, ale nedal se. ,, Zlato, nedělej scény. " on mi řekl zlato?! Si ze mě už vážně dělá prdel!! Ten chlup je až moc přeslazený. Jeho matka, jedla až moc cukru v těhotenství! ,, Já nedělám scény Agreste! A neříkej,mi zlato! Buď rád, že s tebou vůbec někam jdu!!" začala jsem do něj boxovat, ale s ním to nehlo. ,, Kdyby jsi to nepřijmula tak bys měla trest. A ten by byl daleko horší. " řekl v klidu s šibalským úsměvem. ,, Ty egoistický, hnusný, přeslazený prase!!!!! " už jsem to nevydržela a začala na něj křičet.... No tedy až moooc hlasitě řvát. Šla jsem rychlým krokem do kuchyně a vzala koště. Šla jsem za ním a začala ho tím mlátit po hlavě. ,, Vypadni.. Z... Mého.. Domu!!??? " radši začal zdrhat a já spokojeně zavřela dveře. Pro sebe jsem se i usmála a uklidila koště na své místo. ,, Mise vykopat z baráku Chlupa splněna. " usmívala jsem se jako sluníčko, ale to mi moc dlouho nevydrželo, protože čas šel až moc rychle.
O 6 hodin později.
Jak jsem řekla před cca šesti hodinami, čas plyne až moc RYCHLE. Mamce jsem řekla, že půjdu ven a ona souhlasila. Šla jsem tedy do pokoje a vyndala si ze skříně bílý velký triko a černé, úplně, vysoké džíny s dírama na kolenou. Tričko jsem si dala pod džíny a na sebe jsem si vzala ještě koženou bundu. Nečekala jsem na toho buřtíka moc dlouho, protože se domem rozezněl zvonek. Normálním krokem jsem šla na chodbu. Sešla schody a otevřela dveře. V nich stál elegantní Agreste s červenou růží v ruce. ,, No nazdar. " povzdychla jsem si, protože jsem to už chtěla mít za sebou. ,, Ahoj M'lady. " řekl a podal mi růži. Růži jsem přijmula. A ze slušnosti poděkovala. ,, Díky. " odnesla jsem růži do kuchyně. A šla za ním zpátky. Nazula jsem si boty a vyšla ven. Zavřela jsem za sebou dveře a koukala na něj, a čekala co se bude dít dál. ,, Jdeme do kina? " zeptal se mě. ,, Ok. " odpověděla jsem. Natahoval ke mně ruku. ,, Co chceš? " zeptala jsem se. ,, Můžu tě vzít za ruku? " usmál se. ,, Bohužel můžeš. " řekla jsem skoro neslyšně. On jen přikývl a vzal mě za ruku. Pak už jsme jen šli po ulici.
Už jsme u kina. Konečně.... ,, Na co půjdem? " zeptal se mě. ,, Je mi to jedno. " odpovelědela jsem. Ale tohle jsem říkat neměla. ,, Dobře tak si to nech jako překvapení. ,, Dva lístky na It, prosím. " To si snad dělá srandu! Já s tím šmírákem nechci jít na horor! Rozhodně ne, když se bojím. zanadávala jsem si. ,, Chceš popcorn? " podíval se na mě. ,, Zaplatím si to sama. " úsměv jsem mu oplatila a chtěla si jít pro popcorn, jenomže mě Agrest zastavil. ,, Zapomeň, pozval jsem tě sem já, takže platím já. " dokončil svůj, proslov. ,, Nemám ráda, když za mě někdo něco platí. " řekla jsem, ale věděla jsem, že mu to nerozmluvím. ,, Skončila jsi? " jen jsem protočila očima a šli jsme tedy pro popcorn a Colu. ,, Teď hurá na film." zaradoval se. Sedli jsme si a začali dávat reklamy, a my jsme začali jíst popcorn a popíjet Colu.
Reklamy skončili tak po 10 minutách. Jak jinak.. A začal film, neboli horor.
Při nějakých částech jsem se až moc lekla a tak jsem sevřela Agrestovu ruku. Zřejmě si to užíval, protože se na oko usmíval. A tak jsme seděli i do konce filmu. Tudíž jsme se drželi za ruce.
Skončil film a já jsem čekala až skončí titulky a rozsvítí se. Ostatní lidé už odcházeli jen my dva jsme tam seděli a čekali. Po chvilce se rozsvítilo a my jsme mohli vyrazit zpátky domů. ,, Tak jak sis to užila? " zastavil se před kinem Agrest a upřel na mě svoje smaragdové oči. ,, Až na ty lekačky celkem dobrý, co ty? " usmála jsem se na něj. ,, Jo taky-. " nedořekl to, protože ho vyrušil mnou moc dobře známý hlas za ním. ,, Marinette?! Neříkala jsi náhodou, že máš něco na práci? Neříkej mi, že jsi šla s tímhle debilem, do kina když jsem tě zval já! Chtěl jsem tě od něj držet dál! Ale ty ses s ním nejspíš zblížila! Bež někam!!! " rozeběhl se. ,, Luko počkej prosím!!! " běžela jsem za ním. ,, Co?! " otočil se. ,, Luko já.....
Další kapitola je na světě! 😂😂 líbí? Nevymyslíte nějakou přezdívku pro Adriena? 😀😍
ČTEŠ
Please don't cry my small Princess, I love you
RomansMarinette se přestěhuje do domu, vedle kterého bydlí kluk, který jí změní život. Podvede jí? Budou spolu? zlomí jí srdce? Bude ho nenávidět? Nebo se zamiluje do někoho jiného? Odpověď naleznete, když si tento příběh přečtete. POZOR ⚠ NEVYSKYTU...