🍭|11|🍭

627 62 147
                                    

Marcus )14 y.o.(

Nějak jsem se už ani nevracel k tomu, že mám své 'srdce' plýtvat na nějakém 'trestu', který stejnak odevzdám až za dva roky. Prosím vás, co je to za kravinu?

Celý den jsem proležel v posteli a myslel nad představou takovou, jaké by to vlastně bylo, žít v incestu s nějakým sourozencem.

Mé myšlenky putovaly k tomu, že kdybych byl s Martinusem, tak bych nemohl mít děti. Vždy jsem si přál dítě, ale s Martinusem to asi tak nepůjde.

Emmu do toho tahat nebudu, ta je snad zabydlená u Silje a nám nedává žádnou společnost, no co byste chtěli od devítileté holčičky pomátnutou Minecraftem a tak podobně.

Ale pak je tu i Michelle. Nebyl by vůbec moc veliký problém si s ní něco začínat, neboť ona není moje pravá sestra.

Aspoň, že tak.

Začalo se stmívat a Martinus by se měl vrátil z večerky. Tudíž mu máma rozkázala, aby šel koupit pečivo, máslo ve slevě a tak. Ale on se nevrátil už dobrou hodinu.

Slyšel jsem zoufalství od dolejška, kde je obývak a tam je má zoufalá máti a ještě k tomu má sestra, která tam překvapivě teďka dýchá vzduch.

Pro efekt začalo pršet a já měl též starosti, že se mu něco stalo. Proto jsem vybral variantu, že mu zavolám.

,,Toto číslo je momentálně nedostupné,"

Aish!

Bylo to zbytečné. Jako kdyby snad telefon neměl vůbec. A logika! Myslím si, že ten jeho iPhone X by se mu ani nevešel do kapsičky, heh.

Výhoda mít levnější XD.

,,Asi zavolám policii," slyšel jsem mamčin zoufalý hlas a já nebyl připraven na to, aby moje příjmení bylo zmíněné v televizních zprávách, proto jsem ihned šel za nimi.

,,Ale ne. Vždyť není pryč dlouho," snažil jsem se, aby telefon nechala telefonem a poslechla mě, jenomže Michelle byla zase ta chytrá.

,,No jasně. Není pryč dlouho. A co potom to je, když je pryč hodinu a deset minut?!"

,,Tak jste měli chodit s ním. Kdo měl tušit, že se něco takového přihodí," bránil jsem se slovy.

,,Ah, měla bych zavolat aspoň Erikovi a oznámit mu to," řekla máma a na to jsem nic neřekl.

Rozpršelo se ještě víc a máma se rozplakala.

Proboha

,,Vždyť se nic neděje," ujistil jsem ji, když se kousala do rtu, aby nevzlykla moc nahlas.

,,Musím to oznámit policii," s telefonem přešla k oknu a pozorovala kapičky deště. ,,Dobrý den, u telefonu Gerd-Anne Gunnarsen.."

V tu chvíli ale někdo přišel.

,,Ehh, teda nic! Jsem puberťák, co si dělá srandu," plácla do telefonu nějakou hovadinu a rychlostí blesku se hnala na chodbu, ,,Omg!" zapištěla.

Jako pubertální člověk.

,,Tini, ty jsi ale mokrý," řekla Michelle, když si ho prohlížela. ,,Půjdu pro ručníky,"

,,Mami, mně se stalo něco strašného!" řekl hystericky. Až teď jsem si všiml, že má rudé oči od pláče. ,,Nejsem panic,"

,,Co že nejsi?!" vykřikla máma nevěřícně s myšlenkou, že nic neslyšela.

,,Mě znásilnil nějaký dvacetník," odpověděl a přvzal si od Michelle ty osušky.

,,Peníze?" podivila se Michelle.

Taková tupá! Hah.

,,Nějaký týpek..-"

,,To byl.. PÁN?!" vykřikla máma znova. ,,Ale chlapečku, ty nejsi gay!!"

,,Jak si mám být asi jistý svou orientací, když mě znásilnil?!" oplatil ji její tón hlasu. ,,No a musím se vám k nečemu přiznat..."

,,No, přiznávej se!" pobídla ho máma s upřeným pohledem na něj.

,,Takže ne peníze?" zeptala se Michelle zmateně.

,,Ticho v soudní síni! Martinusi, mluv!" máma se očividně vžila do téhle situace.

Martinus se zhluboka nadechl a pokračoval:




























































































,,Mně se to s ním ale neskutečně líbilo,"














Hei bitches!😆
Uhuh, další is here😍
Hih, už vím konec.. NO KÓÓNEČNĚ!

~Locika💙 XDD

hug me✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat