MURDER GAMES

9. part

Ahoj. :) Ani si neumíte představit,  jak moc jsem šťastná, že má můj příběh své příznivce. :') Pokud by někdo chtěl, abych udělala další díl s věnováním, tak mi napište do komentářů. Nejde mi na ně odpovídat, takže vám můžu na nějaké otázky odpovědět v dalším díle v info. :) Už ale nebudu déle zdržovat a vrhneme se na to. ENJOY! (:

---

Neprotestovala jsem, ale jen co jsem si stoupla, tak se mi zatočila hlava a já dopadla opět na pohovku. Hans se na mě podíval a pak vyslal jakýsi signál Fredovi. Ten jen kývl a připochodoval za mnou. Chytil mě pod koleny a podpaží ( tak, jak se nosí princezny ) a vyhoupl do náručí. Jak jsem mohla cítit, tak se mu pod mou vahou okamžitě napnuly svaly. Byl vážně, vážně svalnatý. 

Pak jsme tedy šli, respektive oni šli, mě nesl Fred, ke vchodovým dveřím. Jen co je ale Hans otevřel, málem mi sluneční paprsky vypíchly oči. U Jonathána a France bylo šero, na některých místech až tma.

Vzduch byl také jiný, než kdekoliv jinde. Byl mnohem lehčí, a to způsobilo, že jsem upadla do hlubokého spánku.

---

Pohled jakéhosi chlapce:

,, Ještě tady a bude vše tak, jak má být. Hmm,... jo, mám to hotovo. Můžou přijet!" říkal jsem si sám pro sebe. Musím svou práci udělat skvěle, jinak by to nevyšlo.

Má se zpátky sem, do města Yaluwan, vrátit Hans i s tou dívkou Valerií. Páni, je tak mladá. Neumím si představit, že by se to samé stalo i mé sestře, která má taktéž 19 let.  Nikdy bych to nedopustil, ale potřebuji nám vydělat nějaké peníze, takže to proste udělat musím.

---

Pohled jakési dívky v ten samý čas:

,, Caro! Ještě jsi to nedobarvila! Rychle!" křičela na mě paní Mila. Musela jsem dodělat pár posledních úprav, než se mé vínově zbarvené plátno vyvěsí v jídelní místnosti.

Stejně nechápu, jak někdo mohl přijít na tak šílený nápad. Nechutí se mi to!

---

Pohled Hanse :

Už ji mám u sebe. Valerie! Jak krásné to jméno! Ani bohyně by se za něj nemusela stydět.

V tento okamžik se přesouváme z města Yawian do Yaluwan ve sněhově krásném vagónku, který ovšem jezdí na nebeských kolejích. Jízda to je velice tichá, ale rychlá.

Valerie upadla do hlubokého spánku, to nejspíš ten vzduch, je mnohem řidší pro normální lidi. Za nedlouho se její tělo ale přemění na podobu, kterou musí v tomto svěťe mít! Oh Bože, bude tak krásná! Její půvab sice již teď překonává půvab jiných dívek, ale.. bude úchvatná.

Vůbec netuší o co se tady jedná, ale to nevadí, to nevadí, vůbec to nevadí! Ooh!! Nemůžu se dočkat. 

Právě se pohla. Jen jemně hýbla zápěstím, ale ten tenounký řetízek, který nás spojuje mi podal informaci kratičkým a velice slabým zavibrováním. Nebude to dlouho trvat!

Podíval jsem se na její krásnou tvář. Malilinko se jí zatřepetaly řasy. Jen se jemňounce zachvěly.

Pak jsem pohledem popostoupil na její vlasy, které již začaly nabírat na rudé barvě. Divoká, krásná červeň.

Mému oku také neunikly její nádherné plné rty, které taktéž začínaly tmavnout.

Prohlédl jsem si ji celou a zastavil se u chodidel. Byly rozedřené a poškrábané. Nevím, co strašného se jí mohlo stát, ale jedno vím jistě, když je se mnou, tak bude v bezpečí. Jonathána a France jsem nechal zabít. Asi právě teď je naši muži vraždí. Zaslouží si to! Jsou to dva nejhorší představitelé naší země. Cítím za ně stud. Také mučili a usmrcovali ženy. A za další, nemohu si dovolit dávat někomu tolik peněz! Tak to nejde! Vyděrači. Už oxidovali na této zemi dost dlouho. Musíme dát šanci někomu jinému, než těm dvěma budižkničemu.

Ták, a rány se Valerii také zacelují. Nebude po zraněních ani památky. Perfektní!

Zanedlouho již budeme stavět v Yaluwan. Snad je vše přichystáno na náš příchod! Musí být!

Frederick ( Fred ) si opět telefonuje se svou přítelkyní. Nejraději bych mu ten telefon okamžitě vyrazil z ruky, ale musím se ovládat. Také má svá práva.

Po minutě co Frederick žertoval a mluvil s Tanyou dlaní přikryl reproduktor a a řekl :

,, Za necelou minutu budeme stavět. Valerie by se měla každou chvíli probudit."

,, Dobře, děkuji za informaci," kývl jsem a vzápětí se na ni podíval. Víčky jemně pomrkávala na náznak, že již brzy otevře oči. Což se po pár sekundách stalo.

Její oči také změnily barvu. Nejprve je měla zelené s modrým stínováním u panenky. Teď ovšem byly zelené, ale velice sytě a se silně zlatými odlesky. Dokonalé! Řasy byly uhlově černé, což jí nádherně orámovalo oko.

Úplně mě uchvátila.

---

Pohled Valerie :

Probudila jsem se v nějaké bílé místnosti, která, jak se zdálo, se pohybovala. Střílela jsem kolem sebe svým plachým pohledem. Ale něco bylo jinak. Vypadal Hans jinak? Možná malinko, ale ne. Něco jiného! Hmm.. Ano! Všechny barby byly sytější. I mé vlasy nebyly normálně ryšavé, ztmavly. Byly rudé a také delší. O mnoho.

Po chvíli jsem se posadila na pohovku, na které jsem ležela. Netuším jak dlouho.

Pak jsem zastavili. Cítila jsem vibrace naznačující tento děj.

Fred se postavil a poté odhrnul závěs z malého okénka a podíval se ven. Hans zopakoval to samé a jak mě popotáhl za ten jemný řetízek, pochopila jsem, že asi budeme tam, kam jsme dorazit chtěli.