Muka za odměnu

Kapitola čtvrtá - Něco se začíná kazit

Zlomový bod v mém životě. Narození mé dcery Štěpánky. 9.8 2014. Byl to pro mě zázrak přírody. Hurá já jsem tatínek. Měl jsem a mám do dneška šílenou radost z toho , že mi do života přišla nejdůležitější osoba. Každý den děkuji , že s ní mohu být a prožívat její příliv lásky. Pojďme tedy mluvit o tom kdy přišel další zlomový bod v mém životě. Stalo se to v září roku 2015. Přišel jsem jako obvykle na směnu do práce. Převlékl jsem se do monterek ,vzal si ruční vozík , čtečku a papíry a šel vyskladňovat pro zákazníky. Uběhli asi dvě hodiny a mě začala neskutečně bolet hlava a bylo mi na omdlení. Řekl jsem si : "Je to chvilková záležitost to je v klidu Tomáši". Nebyla to chvilková záležitost začalo mi neskutečně bušit srdce jako když mám za vteřinu umřít. Říkal jsem si a modlil se ať žiji dál , že mám vše před sebou. Přes kolegu jsem zavolal vedoucího skladu , který okamžitě nastartoval auto a spolu s kolegou mě odvedli do auta a jeli jsme do nemocnice. Na příjmu mi změřili tlak a nezjistili žádný zdravotní problém. Dostal jsem injekci na uklidnění a byl jsem poslán na ct mozku. Ct dopadlo skvěle říkali mi Vy jste zdravý nic se neděje. Uběhl víkend a bylo zrovna pondělí a já šel jako obvykle ráno do práce. Ten den jsem cítil , že mi opravdu není dobře ,ale řekl jsem si : v klidu Tomáši to zvládneš a bude fajn. Směna začala jako obvykle příprava materiálu ,inventury a lítání po skladu se zákazníky.Mě najednou v jednom regále se začala motat hlava a znovu extrémně bušit srdce. Opět , ale tentokrát rychlou záchrannou službou jsem byl převezen do nemocnice. Tentokrát na oddělení kardio ( oddělení srdečních poruch ). Tam jsem absolvoval EKG ( byla zjištěna určitá odchylka ,ale ne žádná závažná ) Nechali mě na lůžku tři dny na pozorování. Měl jsem napíchnutý přístroj na měření tlaku.Ten mi každou hodinu měřil tlak a dále posílal hodnoty doktorům do vedlejší místnosti kde jsou specialisté, kteří vyhodnocují daný stav pacienta.Druhý den byla velká vizita a tam mi paní doktorka sdělila , že je vše v pořádku , ale prý musím ještě na zátěžový test.Sestřička mě odvezla na vozíku do místnosti ,kde probíhali zátěžové testy. Měl jsem připojený snímač srdce na sobě a ten vyhodnocoval stav mého srdce. Šlapal jsem na něčem podobném rotopedu. Paní doktorka mě velice chválila a povídá " Vy jste úplně zdráv a Vaše hodnoty pomalu dosahují
hodnot profesionálního sportovce". Já jí povídám :" Děkuji sportuji a hraji profesionálně na evropské úrovni badminton".Ona povídá :"Super pokračujte v tom".Po dalších krátkých vyšetřeních mi bylo doporučeno navštívit psychiatra, mé problémy prý možná mají něco společného s nervovým systémem.