Demons in Bakersfield

Demons in Bakersfield - 7. kapitoa

Ležím a koukám do bílého stropu . Co se to jen včera stalo ? Mám to všechno rozmazané . Snažím si vzpomenout , ale jde to těžce . Sakra ! Málem se mi postaví všechny vlasy hrůzou , když si vybavím , že se mě někdo pokoušel zabít .

,, Jsi vzhůru ? '' Vejde do pokoje moje máma .

Jen se na ni usměju . Na tenhle rozhovor nemám sílu .

,, Takže jsi včera měla hezký večer , Hm ? '' Ptá se a já z jejího hlasu cítím ironii . Stojí opřená o stěnu u dveří . Ruce má založené a čeká na mou odpověď .

,, Omlouvám se za včerejšek .'' Řeknu tiše a sklopím oči .

,, A za co přesně se omlouváš Nancy . Za to , že jsi pila alkohol i přes to , že ti není 21 , nebo za to , že jsi tady sehrála perfektní show . Chovala jsi se jako blázen . Házela jsi ze strany na stranu a omývala pořád dookola , že tě chce někdo zabít . Mám na tohle snad jen tak zapomenout . Bůh ví co sis včera večer ještě vzala , kromě alkoholu . '' Kárá mě a její hlas nabírá na hlasitosti .

,, Počkej mami , to co se stalo včera večer . To jsem neměla halucinace . Mohla bych se ti zapřisáhnout , že po mě někdo skočil a začal mě škrtit . Tohle nesvaluj na mě , na drogy nebo na alkohol . To ten dům ! '' zvyšuji hlas i já .

,, Tak a dost ! '' tentokrát už křičí .

,, Tohle už nechci nikdy slyšet . A obzvláště né před Emily rozumíš ? Tohle je naprosto normální dům . Snažím se nám pomoct . Cožpak to tady není lepší než ve feťáckém Chicagu ? Jsou tu normální lidi , máme naději na lepší budoucnost , tak nám to nekaž ! ''

,, Ale mami ... ''

,, Žádné mami '' zakřičí , až z toho nadskočím .

Najednou jako by si sama uvědomila jak hlasitá je . Zavře oči a zhluboka se nadechne .

,, Nechci byt nepříjemná matka . Já jen . Jen se snažím , aby se nám žilo dobře . Kdyby jsme se odstěhovaly odtud . Kde jinam by jsme šly ? Nicméně , včera jsem ti dala TY prášky a na stolku vedle postele máš další dvě tak je pořádně zapij . '' Řekne potichu a odchází .

No to snad není pravda , tak ona mě má za blázna ? Nevěřícně koukám ke dveřím , kde ještě před chvíli stála . Pak svůj zrak obrátím na TY pilulky . Vybaví se mi celá řada vzpomínek . Byla jsem tak malá , když zemřela Babička Eva . Máma se z toho definitivně zbláznila . Pamatuju si jen záblesky . Sedím na posteli a mamka mi čte pohádku na dobrou noc . Potom z ničeho nic běží dolů . Když se vrací , je celá ubrečená , celá červená . Vytahuje mě z postele . Jedeme někam autem . Kolem nás je hodně červených svítících věcí a nějaký policista , který mamce vše vysvětluje . Až když jsem byla starší tak mi mamka řekla , že se babička vracela od kamarádky domů . Po cestě usnula a vpálila to do stromu . Na místě mrtvá . Takže jestli mám teď v sobě právě TY léky , které mámu vyhrabaly z téhle situace . Budu dneska totálně mimo . Jsou to silné antidepresiva na předpis . Takže ani nevím , jestli bych je mohla . Ale co , možná mě to zbaví té nervozity a strachu , z tohohle domu . Polykám dvě velké tablety najednou a zapíjím je vychlazenou pomerančovou minerálkou .

Po pár minutách se soukám z postele . Nohy mě bolí jako bych běžela maratón a hlava mi asi každou chvíli vybouchne . Holky mě včera dobře zřídily , pomyslím si .

Sejdu schody a nacházím mámu na křesle jak si čte . Na chvíli odvrátí zrak na mě . Po chvíli se ale zase kouká do knihy . Dělá jako bych tu nebyla . No super !

,, Poslyš mami , za včerejšek se ti omlouvám . Nechci dělat problémy . Už se to nebude nikdy opakovat . '' Opět sklopím oči a čekám na odpověď . V takových chvílích , kdy jsou na vás rodiče naštvaní je nejlepší říct jím , co chtějí slyšet . To už mám vyzkoušené . Ale stejně . Neměla jsem včera pít .