,,Milí hudebníci. Ráda bych upozornila, že za půl hodiny se bude podávat oběd. Prosím dostavte se v čas do jídelny. Děkuji." ozvalo se z rozhlasu, který byl umístěn jak venku, tak i v každém z pokojů. Marinette to nečekala, takže se lekla a ohlížela se kolem sebe. Alya se smála.
,,Bože co mě tady ještě překvapí?" povzdechla si s úsměvem a odhrnula si afinu z očí.
,,Toho ještě bude hoka." utírala si slzy Alya. ,,Měly bychom ale pomalu vyrazit, jestli chceme chytit dobré místo." rychle vypojila basu, postavila ji na stojan a běžela ke dveřím.
,,C-co Alyo!" vypojila kytaru, postavila ji na stojan a uháněla za Alyou, jelikož sama nevěděla, kde jídelna je. Alya ji naštěstí čekala dole pod schody.
,,Pohni kočko!" zasmála se a společně se vydaly do jídelny. Lidí tam už bylo celkem dost, ikdyž do oběda zbývalo ještě dvacet minut. Alya se okamžitě začala rozhlížet.
,,Alyo děláš si srandu? Tohle je epický!" Marinette zazářily oči. Jídelna byla na terase budovy vytvarované do klavíru a opět to vypadalo úchvatně. Když jí ale Alya neodpovídala, podívala se na ni.
,,Někoho hledáš?"
,,Eh.. Co? Promiň kočko, jo hledám pár lidí, se kterýma bychom si mohly sednout, ale nevidí- TAM JSOU!" Alya bleskurychle zamávala na pár lidí u jednoho stolu a s Marinette se vydaly k němu.
,,Ahoj lidi! Ráda vás zase vidím!" začala je tam objímat a se všemi se zdravit. Marinette bylo trochu trapně, jelikož tam nikoho neznala a stála tam jako tvrdý Y. Nino si Marinette po chvilce všiml a usmál se.
,,Čest! Ty musíš být Marinette, že? Já jsem Nino." nastavil k ní ruku na pozdrav. Marinette si ho chvíli prohlížela, ale nakonec si s ním rukou potřásla. Alya se na ně hned otočila.
,,Mohla bych vás představit, že?" podrbala se na zátylku. ,,Lidi, tohle je Marinette, Má nejlepší kámoška. Marinette, tohle jsou Nino, Juleka, Rose a Eriku s Emmou už znáš." představila je jednoho po druhém.
,,Ahoj Marinette."
,,Moc nás těší." zdravili ji ostatní na oplátku.
,,A-ahoj.." řekla lehce nervózně a lehce se u toho usmála. Alya se na chvíli zarazila.
,,Teď mi došlo... Kde je vůbec Chloé? Však říkala, že má jet ne?" zeptala se skupinky a spolu s Mari si k nim přisedly.
,,Taky, že jede, jen jí fotřík nemohl dneska pustit, jelikož měla módní přehlídku." odpověděl Nino.
,,Módní přehlídku? Uniká mi tu něco?" optala se Marinette.
,,Říká ti něco jméno Chloé Bourgeois?" podívala se Alya na Marinette. Ta jen zavrtěla hlavou v záporu.
,,Chloé Bourgeois je dcera starosty Bourgeois. Neměla nejsvětlejší minulost, jelikož ji v dětství odešla matka a nějakou dobu byla na všechny zlá, byla panovačná a nafiflená. Nikdo se s ní v té době nebavil, kromě Sabriny. Tu ale jenom využívala. Jednou toho měla Sabrina už dost a přestala se s Chloé taky bavit. Chloé pak nějakou dobu nechodila na veřejnost, ani do školy. Byla z toho prý strašně psychicky zhroucená. Něco se ale potom stalo a ona se změnila. Nikdo jí to nechtěl věřit, ale když se rozhodla poprvé jet na tenhle tábor s tím, že chce být lepší člověk, dali jsme jí šanci a stala se členkou party. Furt se učí, ale jsme tady pro ni a snažíme se jí co nejvíce pomoct." usmála se na ni Alya.
Marinette chvíli trvalo, než si ty informace srovnala v hlavě. Za tu dobu si stihli naložit jídlo a sníst ho. Talíře už byly dávno prázdné, ale jídelna byla stále poloplná.
,,Jo abych to dořekl." ozval se Nino. ,,Chloé přijede, ale až zítra. Nebo spíše přiletí helikoptérou." Marinette nadzvedla jedno obočí.
,,Helikoptérou?"
,,No jo, Chloé si potrpí na pořádný nástup." okomentovala s úsměvem Alya.
,,Říkala, že s ní letos na tábor přiletí i její přítel." ozvala se Rose. ,,Bože musí být tak moc šťastní! Určitě jim to spolu bude moc slušet." zasnila se. Mari nad tím jen lehce zakroutila očima.
,,A... Na jaké nástroje vůbec hrajete?" zeptala se po chvilce.
,,Já nehraju na nástroj, ale božsky ovládám DJovský pult brácho." zasmál se Nino.
,,Já zpívám a hraju na tamburínu a příčnou flétnu." usmála se Rose.
,,Já hraju na elektrickou kytaru." řekla Juleka skoro neslyštně.
,,Opravdu? Já taky." usmála se na ni Marinette. ,,Můžeme si někdy spolu zahrát." Juleka na to jenom s úsměvem kývla.
,,Já hraju na akustickou kytaru." Usmála se Erika.
,,Super! Zahrajeme si všechny tři!" Zaradovala se Marinette.
,,A já zase na klavír a klávesy." Odpověděla Emma.
,,Hele Juleko, jel letos vůbec Luka? Že jsem ho tady ještě neviděla." zeptala se Alya.
,,Jo je tady, ale znáš ho, nejspíš se vydal zase do lesa." pokrčila rameny Juleka.
ČTEŠ
Camp Firefly
FanfictionMarinette je 17 letá dívka, která žije se svými rodiči v Paříži a věnuje se její největší vášni, hudbě. Je uzavřená a chce mít s okolním světem co nejmenší možnost komunikace. To všechno se změní, když ji rodiče posílají na letní měsíční camp, Camp...