Camp Firefly

19/ Can't help falling in love

  Dny pluly jako voda v říčce. Všechny skupiny měly hromadu práce s přípravami na víkendové vystoupení. Ano. Již to bude týden, kdy všichni účastníci Campu Firefly přijeli na tohle místo. Ale stále před nimi tři týdny leží, jako hory tyčící se v nedohledné krajině.
  Všichni byli nervózní. Někteří ještě dodělávali poslední úpravy outfitů, jiní zase špekulovali nad choreografií a jiní se ještě snažili si zapamatovat text v cizím jazyce, který si před několika dny vylosovali.

  Marinette moc vyděšená nebyla. Byla na sebe hrdá, že dokázala svoji skupinu naučit jazyku japonskému, již za celkem krátkou dobu. Když se do toho všechny opřely, tak zvládly cokoliv.
Co se týče outfitů, tak veškerou práci ohledně vzhledu a jich si vzaly na starost Erika s Emmou a Chloe. Marinette s Alyou se tedy staraly o choreografii. Děvčata se totiž rozhodla, že tentokrát nástroje nepoužijí. A to už jenom z toho důvodu, že by byly potřeba k jejímu zahrání i jiné nástroje. Bohužel ale na ně nikdo z nich neuměl hrát. To jim však nebránilo v dobré náladě a víře, že to zvládnou i bez nástrojů. O to to ale bude horší, jelikož když budou tancovat a u toho zpívat, tak mají co dělat, aby to jejich plíce stíhaly. Proto trénovaly každý den a každým dnem se také zlepšovaly.

  ,,Tak jo holky, pro dnešek by to stačilo. Chce to sprchu." Zasmála se Alya. Co se týče její potyčky s Marinette, tak si všechno vyříkaly a už je to mezi nimi zase dobré. Alyině poznámce se ostatní zasmály.
  ,,Navíc mám ještě něco na práci, takže-"
  ,,Něco na..."
  ,,...práci, jo?" Usmály se dvojčata a podezřele se dívala na Alyu, která pomalu začala rudnout.
  ,,A co přesně to je za práci zlato?" Pousmála se i Chloé a objala ji kolem ramen.
  ,,N-no... Já... Ehm" odkašlala si. ,,Musím něco jít udělat, tak ahoj!" Zavolala a vyběhla z taneční zkušebny. Děvčata překvapeně zamrkala a zasmála se.
  ,,Alya má na někoho crush." Usmála se Chloé a posbírala si věci.
  ,,Já myslím, že vím i na koho." Prohodila Mari.
  ,,To ví všichni, že se..."
  ,,...Alye líbí Nino!" Uchechtly se Erika s Emmou. Chloé si utřela pot z čela.
  ,,To jo. Je to viditelné jak černý kůň na sněhu. Ví to snad každý." Usmála se. Marinette to samozřejmě věděla taky, ale jelikož byla Alya její kamarádka, tak to nikomu neříkala.
  ,,Tak jo holky, moje maličkost potřebuje nějakou tu relaxaci. Jdu si dát relaxační koupel s okvětními lístky a nějakou tou hudbou. Kdyby jste se chtěly přidat, není problém. Tím, že jsem přijela později, tak jsem na pokoji sama, takže se tam cítím dost osamoceně. Budu ráda za společnost." Usmála se.
  ,,Ale co Adrian?"
  ,,Ten ti společnost nedělá?" Zeptaly se dvojčata. Při vyslovení blonďákova jména stuhla Marinette krev v žilách.
  ,,Teď bývá spíš venku s klukama. Ale sem tam samozřejmě býváme i spolu. Ale chce to i dívčí společnost." Řekla a s úsměvem na rtech opustila taneční zkušebnu.
  ,,Tak já jdu holky. Zatím ahoj." Řekla s falešným úsměvem a opustila místnost. Dvojčata se taky následně odebrala do svého pokoje.
  Cestou do chatky měla Marinette v myšlenkách jen a pouze zlatou hlavu. Nebyla z toho vůbec nadšená. Byla ráda, že se z toho na těch pár dní dostala, protože se Adrien většinou stranil. Ale po jeho dnešní zmínce na zkoušce ho měla zase v hlavě. Nechtěla.

  ,,Ale no tak Marinette. Vím, že se ti to líbí."

  Marinette se vyděsila, když ve své hlavě uslyšela jeho hlas. Tohle se jí dělo naposledy, když ji nechal.

  ,,Opovaž se to někomu vykecat a zaručuju ti, že se ty ani tvoje rodina nedočkají zítřka."

  ,,Ne!" Zakryla si dlaněmi uši s přáním, že ty hlasy už neuslyší.

  ,,Jsi jen obyčejná děvka!"

  ,,Ne... Nejsem... Dost..." Začaly jí téct slzy. Ke svému pokoji to vzala zkratkou za hlavní budovou, takže tam v tu chvíli nikdo nebyl. Nevěděla, jestli má být ráda, že ji niko nevidí a nebo jestli má být nešťastná z toho, že ji nemá kdo utišit.