Ruku v ruce se procházeli po večerním břehu jezera. Měsíc byl v plné kráse a jeho paprsky dopadající na hladinu vytvářely okouzlující atmosféru. Zamilovaný pár si za smíchu povídal a i na nějakou tu malou honičku a škádlení došlo. Užívali si každičkou chvíli, kterou mohli strávit spolu. Prožili spolu nádherné chvíle, za které děkovali někomu tam nahoře.
,,Jsi nádherná." řekl z ničeho nic Luka a sevřel dlaň své milované o něco víc. Marinette se začervenala a lehce se zakoktala.
,,N-nemůžeš takové věci říkat j-jenom tak, jako by s-se nechumelilo!" odvrátila pohled. Luka se nad její reakcí jen potichu zasmál a přitáhl si ji nazpět do polibku, až se Mari musela postavit na špičky. Po chvilince vzpamatovala a jako první polibek prohloubila. Její ruce se automaticky přesunuly tmavovlasému chlapci do vlasů, zatímco jeho ruce sjely kousek níž, avšak ne moc. Marinette milovala Lukovu jemnost. Na nic nespěchal, avšak jeho něžné líbání si užívala víc, než cokoliv na světě. Když jim došel vzduch, odtáhli se od sebe a chvíli si ještě dívali do očí. Po lese šel slyšet zvonivý smích, který doplňovalo jemné šumění vlnek jezera.
Pomalým krokem se přesunuli k jim už známému paloučku světlušek. Minule si ji Marinette nestihla pořádně prohlédnout. Připadalo jí, že je ještě krásnější, než předtím. Bylo tady více světlušek. Malinkatá kmitající světélka se vznášela nad paloučkem, jako hvězdná prach. Byl to nádherný pohled. Ani si neuvědomila, že pustila Lukovu dlaň a přesunula se do středu té krásy. Luka ji pouze z dálky pozoroval. Jemně kráčela trávou, jako lesní víla. Každou chvíli mu brala dech čím dál víc. A aby to nebylo málo, slyšel melodii jejího srdce každým dnem silněji a silněji. Byl to jeho původní nápad na dárek k narozeninám, ale s jeho výsledkem nebyl stále spokojen. Chtěl jí finální melodii zahrát v plné kráse, ale to zatím nebylo možné.
,,Luko?" škubl sebou. ,,Jsi v pořádku?" pohladila ho dívenka po tváři. Jen jí věnoval úsměv, vzal její dlaň a něžně ji políbil.
,,Nic se neděje. Jen se na tebe nemůžu vynadívat." usmála se a sevřela ho v obětí.
,,Pamatuješ na náš první tanec?" Jak by mohl na něco takového zapomenout? Tancovali jako jeden a přesto byli v tu dobu ještě cizinci. ,,Nechtěl by sis to zopakovat?" věnovala mu svůj modrý pohled.
,,Jak bych mohl odmítnout." zastrčil jí pramen vlasů za ucho. Mari s úsměvem lehce poodstoupila a natáhla k Lukovi ruku.
Tanec je spolu s písní ve videoklipu nahoře😊
🌸
Take my hand take a breath
Pull me close and take one step
Keep your eyes locked on mine
And let the music be your guide
🎸
Won't you promise me
🌸
(Now won't you promise me)
That you'll never forget
🎸
To keep dancing
🌸
(To keep dancing)
🌸🎸
Wherever we go next
🌸🎸
It's like catching lightning
The chances of finding someone like you
It's one in a million
The chances of feeling the way we do
🌸🎸
And with every step together
We just keep on getting better
🌸
So can I have this dance?
🎸
(Can I have this dance?)
🌸🎸
Can I have this dance?
🎸
Take my hand I'll take the lead
And every turn will be safe with me
Don't be afraid afraid to fall
You know I'll catch you through it all
🎸
And you can't keep us apart
🌸
(Even a 1 000 miles can't keep us apart)
🎸
'Cause my heart is wherever you are
🌸
(Because my heart is wherever you are)
🌸🎸
It's like catching lightning
The chances of finding someone like you
It's one in a million
The chances of feeling the way we do
ČTEŠ
Camp Firefly
FanfictionMarinette je 17 letá dívka, která žije se svými rodiči v Paříži a věnuje se její největší vášni, hudbě. Je uzavřená a chce mít s okolním světem co nejmenší možnost komunikace. To všechno se změní, když ji rodiče posílají na letní měsíční camp, Camp...
