Temnota v srdci [Pozastaveno]

1. Vlkodlačí obr

,,Masone! Ještě jedno slovo o tom, že miluju někoho ze školy, zabiju tě!" Zařvala jsem, protože už mě fakticky štval.

,,Liame? Můžu s tebou mluvit?...." Vrhla jsem jeden pohled po Masonovy. ,,V soukromý." Dodala jsem.

,,No....o co jde?" Zeptal se, když jsme šli dál od Masona. ,,Není dneska úplněk?" Zeptala jsem se pro jistotu. ,,Jo, budu v pohodě." Přitakal seběvědomě.

,,No jasně, že ty budeš v pohodě, já myslím, jestli budou ostatní v pohodě, až je napadneš." Řekla jsem chytrácky.

,,Chtěl jsem říct, že už se v pohodě ovládám, bude to dobrý." Řekl s úsměvem.
,,Neříkals to náhodou i minulý úplněk?" Zeptala jsem se a zkřížila ruce na hrudi.
,,No jo, to.....se mi nepovedlo." Vykoktal. ,,Aha, jenom nepovedlo." Uchechtla jsem se.
,,Tak fajn, už to přestaň rozebírat. Dneska v noci....to zvládnu." Řekl znova a šel za Masonem.

Protočil jsem oči. Přišla mi najednou zpráva. Od Scotta.

»Už potřebujeme Liama. Stmívá se a já nechci nic riskovat. Přiveď ho prosím«

Ach jo, je to zase na mě. ,,Liame? Musíme jít. Masone? Bylo to....nebylo to fajn, štveš mě. Takže....ahoj, my už musíme." Řekla jsem a čapla Liama za kapuci.

Netrvalo dlouho a Liam už byl připoutaný u stromu. Scott se Stilesem něco probírali ohledně vysokých škol.

A já seděla ve Stilesově autě a koukala na krásnou oblohu, kde byl i měsíc v úplňku.

,,Pustíte mě už?" Ozval se Liam. ,,Ne." Okřikl ho Stiles.
,,Hele....já se ovládáme. Jsem v pohodě." Mluvil klidně Liam.

Scott se Stilesem se k němu rozešli. ,,Ne, že bychom ti nevěřili...." Začal Scott. ,,Já ti nevěřím." Skočil mu Stiles do řeči.

,,Minule se mi to trochu vymklo." Mluvil Liam klidně, jakoby se minulý úplněk skoro nic nestalo.

,,Trochu? Na policejní stanici měli telefonáty o strašlivým, nahým psím klukovy, co běhal po městě. A ty řekneš trochu?" Mluvil Stiles svým klasickým tónem.

,,Proč jsi byl nahej?" Ptal se nechápavě Scott. ,,Tu noc bylo strašný horko. Jsem v pohodě, ovládám se, pusťte mě." Odpověděl Liam a Scott mu sundal řetězy.

,,Jedeme ještě pro Maliu a pak a Liama hodíme do nemocnice za jeho otčímem. Pak už jedeme do školy." Řekl Stiles a sedl si za volant. Scott samozřejmě vedle něj a Liam ke mě do zadu.

Zastavili jsme a počkali, než Malia nastoupí. Chvíli se dohadovali o tom, že Malia bude muset dělat nějakou letní školu.

Když jsme nechali Liama v nemocnici a Scott jel na motorce pro Kiru, se Stilesem a Maliou jsme jeli ke škole.

Chtěla jsem najít Scotta. Nevím proč, kromě Liama a Masona ho mám nejradši.

No....nakonec jsem ho taky našla. I když trochu jinak, než jsem si představovala.

Pral se totiž s nějakým obrovským....já ani nevím, co to bylo....asi velký vlkodlak, či co.

Scott si před něj stoupl a začal mluvit nelidským hlasem. ,,Kdo jsi?!" Zařval. ,,Oddaný fanoušek." Usmál se obr.
,,Ukaž mi toho, co dostal Deucaliona, a zlomil Argenty." Řekl obr. ,,Pro toho alfu jsem přišel." Dodal.
Scott se na něj vrhnul, ale marně.

Ten obrovský vlkodlak dostal Scotta na zem. Kira, která doteď ležela na zemi, se zvedla a s mečem se rozeběhla k obrovy.

Ohnala se mečem, ale on se jí vyhnul a vrazil jí takovou, že už se nezvedla.

Pomalu se vracel ke Scottovy a při tom mu modře zářily drápy.

Na úplně opačný konec průchodu, než jsem stála, někdo zeshora skočil.

Rozeběhl se k obrovy. Odrazil se od stěny a obřího vlkodlaka začal mordovat a to dost slušně.

Ale nakonec mu to bylo nic platný, když ho obr odhodil ke Kiře.
Vrátil se ke Scottovy, který se mu vyhnul a chystal se ho praštit.
Ale vlkodlak ho chytil pod krkem, rozzářily se mu drápy a než jsem stačila byť je vyjeknout, vrazil Scottovy své modré drápy do břicha.

Vedle mě přiběhli Stiles, Malia a Liam. Liam měl tesáky, drápy a zářily mu žlutě oči.

Všichni jsme nehybně sledovali, jak ten špinavej a hnusnej obr Scottovy bere duši, nebo tak to aspoň vypadalo.

Scott se najednou z posledních sil postavil a obrovy zlomil ruku - ten se sesunul k zemi - podíval se na Scotta.

,,Nevím, kdo seš a co si myslíš, že děláš, ale dám ti na výběr. Buď zůstaň a já ti zlomým něco dalšího, nebo můžeš utéct." Prohlásil Scott.

,,Já bych utekl." Dodal svou neocenitelnou poznámku Stiles.
Vlkodlak se zvedl a v panice utekl.

Všichni jsme si stoupli k sobě....až na toho, co přišel nově.

Uchechtl se a šel k nám blíž. ,,Vy se mě nepamatujeme?" Zeptal se. Nikdo z nás nechápal.
,,Ve čtvrtý třídě jsem asi vypadal jinak." Dodal.
Je sice pravda, že jsem se Scottem a Stilesem chodila do čtvrtý třídy, ale jeho si nějak nevybavuju.

,,Theo?" Dostal ze sebe Scott. Počkat.....Theo.....no jasně....měl inhalátor stejně jako Scott, už si vzpomínám. ,,Ty ho znáš?" Zeptala se Malia.

,,Znával. Nenapadlo mě, že vás ještě uvidím." Řekl s úsměvem Theo. ,,Před pár měsíci jsem slyšel o alfě z Beacon Hills. Když řekli, že je to Scott McCall....nemohl jsem uvěřit." Usmíval se.
,,Nejen obyčejná alfa, ale pravá alfa." Dodal.

Scott celou dobu přikyvoval. Pak však zvážněl. ,,Co chceš?" ,,Vracím se do Beacon Hills. Zpátky domů, s rodinou." Přejel nás všechny pohledem. ,,Chci být součástí smečky." Vřele se usmál.

Konečně se fronta zkrátila a my všichni mohli napsat ty dvě přiblblý písmena.

Dostala jsem do ruky fixu a dala jí nad polici. Přemýšlela jsem, nad vším. Nad tolika věcmi, co jsme už se smečkou prožily. Jak jsme někoho ztratily. Třeba Aidna a nebo.....Allison.

Přiložila jsem fixu na polici a okrasně napsala KL. Podala jsem fixu Scottovy.
Scott napsal kromě svého SM i AA. Allison Argentová.....dívka, kterou miloval.

Všichni už školu opustili. Až na mě. Procházela jsem školní chodbou a rukou přejížděla skříňky. Opravdu jsme toho na téhle škole hodně prožily.

Rukou jsem zastavila na jedné skříňce, která neměla ještě před pár dny zámek....že by Theova nová skříňka?
Popošla jsem ještě o pár skříněk dál a zastavila u svojí.

,,Co tu děláš?" Ozval se hlas zamnou. S cuknutím jsem se na dotyčného otočila.

,,Přemýšlím, vzpomínám." Odpověděla jsem popravdě. ,,Nad čím?" Zeptal se Theo.

,,Nad vším. Víš, že si tě ze čtvrté třídy moc nepamatuju?" Řekla jsem a přejížděla ho pohledem.

Usmál se. ,,Měl jsem tmavší vlasy. Za to já si tebe pamatuju až moc dobře, Kate." Uchechtl se.

,,Fakt?" Nedalo mi to a zeptala jsem se. ,,Jo, fakt." Přitakal. ,,Zřejmě jsi chytřejší než já." Řekla jsem a pokrčila rameny.

,,Myslíš?" Řekl a udělal krok blíž ke mě. ,,Jo, myslím. Vždycky jsi byl chytrej. To je to, co si na tobě pamatuju." Řekla jsem klidně, srdce mi ale tlouklo rychle.

,,Aspoň jsem narozdíl od tebe nosil úkoly." Zasmál se. Musím přiznat, že má krásný smích....i úsměv.

,,Změnilo se to? Teď už úkoly nosíš?" Ptal se. ,,Jo, už dávno. Ten zlozvyk mě přešel." Dořekla jsem a Theo stál kousek ode mě.

Naklonil se k mému uchu. ,,Za to já mám nový zlozvyk. Mám slabost pro hezký holky...." Zašeptal a dámy pánové věřte nevěřte.....políbil mě.

Když jsem otevřela oči, právě práskli školní dveře.....byl pryč.
Pak je tu otázka.....proč to udělal? Proč mě políbil?

---------------

Vím, jedna hodina ráno. Snad jsem nikoho nevzbudila.