Skončilo to brzy

1.

"Adriano," zavolala na mě matka z kuchyně. "Co je?" zeptala jsem se a oblékla si pruhovanou košili. Zrovna jsem se chystala na přednášku. Moc se mi tam nechtělo, ale nebylo zbytí, jak se říká. "Doufám, že jdeš do školy," řekla máma, a přísně se na mě podívala. "Samozřejmě," odpověděla jsem a protočila očima. Jemně jsem se nastříkala parfémem, vzala kabelku a vyšla. Cestou jsem si neodpustila pustit si hudbu, aby mi cesta rychle utíkala. Spíš jsem žila nedočkavostí na novou hokejovou sezónu. Ještě pár dní a budeme chodit na zlínský stadion fandit na zápasy. Tam mi bylo nejlépe. A hned první zápas bude s Kometou Brno. Dva odvěký rivalové na život a na smrt. To bude aspoň zápas, začne se zostra hned na startu. Už jen tři dny!

Dorazila jsem do učebny a zapnula si na telefonu Wi-Fi, abych se mohla podívat na novinky ohledně, ano, jak jinak, hokeje. Vyskočil na mě článek o výluce v NHL, což znamená, že tato sezóna v zámořské lize nebude probíhat. A to znamená, že někteří hráči nebudou chtít sedět doma na zadku a budou si hledat nějaké jiné prozatímní působiště. Kéž by přišel nějaký talent i do Zlína. Nutno podotknout, že by to hodně týmu pomohlo. Byl by to nový vítr do plachet, jelikož minulá sezóna byla příšerná. Hráli jsme o udržení, a tak tak se to podařilo. Po chvíli si ke mě sedla Kateřina. "Ahoj," pozdravila mě. Odpověděla jsem a dál četla článek. "To mě mohlo napadnout, že čteš zase něco o hokeji," podotkla. Kateřina nebyla takový hokejový nadšenec jako já. Bohužel. Jednou však se mnou šla, a tvrdila, že je to zajímavá zkušenost. Což má docela pravdu. "Ano, v slavné NHL je výluka, což znamená, že se hráči světové špičky mohou objevit i zde u nás," řekla jsem nadšeně. "Aha, to zní hezky," odpověděla mi o něco klidněji.

Přednáška byla za mnou, díky bohu. To byla dneska jediná povinnost, kterou jsem musela splnit, aby mi mamka netvrdila, že na školu kašlu. I když to stejně řekne. Najednou mi zvonil telefon. My o vlku, a vlk za humny. "Ahoj, co je?" zeptala jsem se. "Prosím tě stav se v obchodě a kup mi mléko, máslo, chléb, jablka, kuřecí prsní řízky, brambory, mrkev a cibuli," nadiktovala mi. Jen doufám, že na něco nezapomenu. "Ano, pokusím se," řekla jsem otráveně a zavěsila. Byla jsem nucena změnit svou trasu a jít zase zpět do centra. Proč moje matka nemůže zavolat dřív? Proč se musím vždy otočit na podpatku a jít zase zpět.

Dotáhla jsem těžkou tašku a nechala ji v kuchyni a šla do svého útulného království. Odhodila jsem kabelku a oblékla jsem si věci na doma. Zapnula jsem si noťas a zjistila, že mám zprávu od mého kamaráda. Evžen byl můj nejlepší kamarád snad už od školky, a díky bohu miloval hokej stejně jako já. Aspoň někdo v mém okolí. Kolikrát se nás lidé ptali, jestli spolu chodíme, ale odpověď byla vždy záporná. Ano, jsme přátelé na život a na smrt. Sem tam se obejmeme, nebo mu dám pusu na tvář. To je však celé. Evžen je docela hezký kluk, holky by o něj stály, ale má to háček. Evžen je gay. Takže na tu pravou lásku čeká. Co se dalo dělat. Trošku se na homosexuály kouká s opovržením, přitom jsou pořád stejní lidé jako ostatní, jen s malým ale. "Spekuluje se o příchodu nějakého Kanaďana s NHL, k nám do Zlína," přečetla jsem si nahlas. Cože? Jo! Ano! To potřebujeme! Začala jsem skákat po pokoji jako smyslu zbavená. "Nevíš kdo?" řekla jsem opět nahlas a odepsala. "No asi Jamie McGuire," "Cože?" Jamie McGuire je velice známý hokejista, je držitelem dvou titulů mistra světa a také dvakrát vyhrál olympijské hry za Kanadu. A trojnásobný vítěz Stanleyova poháru. "Kéž by to byla pravda," odepsala jsem. Měl dvacet pět let a byl docela hezký. "Snad ano, bylo by to parádní, minulou sezónu měl skvělou," došla mi zpráva. "Tak uvidíme, moc se netěžme, ať poté nejsme zklamaní,"

Seděla jsem u televize, kde právě mluvili o výluce. Pozorně jsem to sledovala sportovní zprávy. Nic se o tom přestupu neřeklo, takže se bude muset čekat, jak to nakonec dopadne. A tak jsem se najedla a poté se vrátila do svého pokoje. Otevřela jsem učebnici s úmyslem se učit, ale po pěti minutách jsem to opět zavřela. Nějak jsem na to neměla myšlenky. Zítra je sobota a já přemýšlela, co budu vlastně dělat. Kačka tu nebude, jelikož jede domů do Pardubic a Evžen má rodinou oslavu. Držela jsem mu palce, chystal se tam svým rodičům sdělit, že je gay. Podle mého názoru jeho otec to nevezme moc dobře, jelikož je to vysoce postavený podnikatel s vlivnými kontakty. Třeba se mýlím.

Ráno jsem vstala a rozhodla jsem se, že půjdu na brusle. Bylo krásné počasí a nechtělo se mi sedět doma. A tak jsem zašla na cyklostezku a na lavičce si obula brusle. Žabky, které jsem před tím měla na sobě, jsem dala do vaku na zádech.