Psí přežití Nový člen

Kapitola 9. Nemoc

Bylo krásné ráno a tak se Anie rozhodla že se projde po táboře s omegou aby zjistila jak se daří psům kteří zaujímají spodní místa v smečce.
"Omego pojď sem prosím!" zaštěkala.
Omega přiběhla celá zaražená "Provedla jsem něco beto?" zeptala se.
"Nene jen jsem se chtěla projít a tak mě napadlo že by jsi mohla jít taky."
"Já s tebou ráda půjdu beto." řekla a obě dvě spolu vyšli bok po boku.
Mezitím co spolu obcházeli tábor tak Anie vzpomínala jaké to bylo když byla na prvním lovu. Tehdy tam ještě byla beta která Anie neměla ráda a smečka ve které si budovala důvěru. První lov byl kouzelný, krásný a Anie se při něm cítila volná, i bez toho že jí  Řezák nic neřekl nahlas tak Anie věděla co po ní chce. No nic musím se začít soustředit na přítomnost řekla si pro sebe Anie. "Omego můžu se tě na něco zeptat?" zeptala se omegy   "Ano beto." odpověděla jí omega. "Jak se ti daří? Kamarádíš se tu s někým?"  "No daří se mi tu vcelku dobře a kamarádí  se hlavně s Lizi, Korinem a Summer. Někdy toužím být hlídkařem ale já prostě nikoho nepřeperu a být omega není zas tak hrozné, aspoň né teď, v zimě je to horší protože je málo jídla." "Aha. Já jsem vlastně nikdy omega nebyla, byla jsem hlídkařka a pak lovkyně. Dneska je horko pojďme k jezírku se ochladit."  "Proč ne?" řekla omega a vydaly se k jezírku. Po chvíli pomalé chůze došly ke křišťálovému, průzračnému jezírku, kde si konečně ochladily polštářky tlapek. "Omego pojď si se mnou zaplavat! Jezírko krásně osvěžuje!" zaštěkala Anie která  byla už napůl ve vodě. "Eh, já neumím  plavat. Když jsem byla menší tak se má sestra utopila v řece a proto mě nikdo nechtěl učit plavat.Naučíš mě plavat?"
"Ale ano. Je to lehké stačí kopat nohama. Zkus to!" řekla a Omega to zkusila a za chvilku už plavala jako zkušená. Náhle zašustilo křoví a vynořila se Summer s Jiskrou. Anie se šla přivítat a zeptala se: "bude jídlo jdete s námi do tábora?"  "Ano." odpověděla jí Summer. Jakmile došly do tábora tak vyděly lovce se smutným výrazem protože toho ulovili velmi málo. Mezitím k nim došel alfa který se zarazil ale potom povzbudivě zaštěkal: "Jsou i horší věci než málo jídla, projednou se nic nestane. Smečko jde se jíst!". Smečka přišla a utvořila kruh kolem jídla a čekala až si alfa vybere svůj podíl na úlovku. Alfa si vybral veverku a kousek hraboše. Anie přišla k úlovku ale její instink jí říkal že tu není něco v pořádku a tak si dala polovinu veverky, jakmile všichni dojedli tak bylo velké vytí. Při velkém vytí vyděla Anie svého oblíbeného psího ducha Lesopsa. Vytí postupně utichalo a tak se smečka vydala do svých pelechů.
Další den ráno se Anie vzbudila a bylo jí velice špatně. Jenže nebylo špatně jen jí ale celé smečce kromě Laňky a omegy na které zbyla polovina veverky. Anie vyšla ven z pelechu ale udělalo se jí tak špatně že omdlela. Smečka k ní přišla a probrala ji. Když Anie vstala začala hrozně zvracet. To jídlo muselo být zkažené pomyslela si. Za chvíli začala zvracet i Lizi a tak Laňka s Omegou musely nosit vodu a trávu aby se smečce udělalo lépe. Anie zaštěkala: "Nejlepší co můžeme udělat je si jít lehnout. Ta nemoc je z jídla a proto prozatím nic jíst nebudeme!"  "Alfo!" vyštěkl List který stál nad ležícím alfou.