Kapitola 6 Akiin Příběh

38 12 1
                                    

"když jsem byla malá tak nám psí maminka říkala že jsme chytří a stateční psi a máme poslouchat dlouhé packy protože si nás jednou vezmou k sobě. Zezačátku jsme jí nevěřili protože štěňata mají být s maminkou ale potom k nám přišli dlouhé packy a vzali si jednoho z mých pěti bratrů Pupíka.....už jsem ho nikdy neviděla. Byla jsem jediná fenka z vrhu. Jmenovala jsem se Fialka a mých pět bratrů Kňoura, Chlupáč, Haf, Merlí, Pupík. Nejvíc jsem si rozuměla s Chlupáčem protože jsme spolu pobíhali po zahradě a když jsem spadla tak mě utěšoval. Byly to dobré časy ale jednoho dne můj život ve štěněcí smečce skončil. Přišli ke mně tři dlouhé packy, jedná holčička, pán a paní. Jakmile ke mě přišli tak jsem k nim šla protože jsem byla moc zvědavá. Ta malá dlouhá packa si mě vzala do náruče a já tam chtěla zůstat už napořád. Když mě položila tak jsem šla za ní. Asi po hodině co byli dlouhé packy u nás a naší maminky si mě vzala ta malá dlouhá packa a odnesla mě do hlučné klece kde jsem měla pelíšek s hračkou. Seděla jsem hned vedle té malé packy která mě celou cestu hladila. Jakmile jsme dojeli domů tak mě dali do klece kde byl pelíšek s jídlem a vodou, byla jsem po té cestě unavená a tak jsem usla. Když jsem se probudila tak ke mě šla ta malá packa a odnesla mě do její postele. Asi po měsíci mě začala trénovat moc mi to šlo. Uměla jsem sedni, lehni, zůstaň, ke mně a otoč se. Za ten měsíc jsem si k té dlouhé pacce vybudovala bezmeznou důvěru. Zkoušela se mnou i........jak to jen bylo aha....agility ale byla jsem na to trochu malá a tak mě jen trénovala. Jak čas plynul tak jsem u nich byla už dva roky a dlouhé packy se mnou jezdili na soutěže agility. Měla jsem hodně kamarádů protože mé dlouhé packy se mnou chodili do parku pro psy. Jednoho dne k nám na zahradu přiběhl pes který mi byl povědomý šli jsme k sobě a já zjistila že je to můj bratr Chlupáč. "Chlupáči jsi to vážně ty?" "Fialko! Ano ale už nejsem Chlupáč ale Rex. A jak se jmenuješ ty?" "Aki. Ale co tu děláš Rexi?" "já se stratil.". Potom přišli dlouhé packy a prohlédli si ho, tvářili se ustaraně a tak jsme jeli k veterináři. Po cestě Rex přestal vnímat a tak jsem zavyla najednou dlouhá packa co řídila strhla volant a my narazili do stromu. Byl to obrovský naráz protože jsme se ještě přetočili. Přežila jsem jen já. Věděla jsem že když zůstanu tak nepřežiju a tak jsem se vydala hledat smečku. Nakonec jsem ji našla no a od té doby tu žiji. Ale smečka mě moc nepřijala protože jsem vodítkový pes."  
" no jestli tě to utěší tak mě smečka nechala v dešti a tak jsem došla až sem. Ale aspoň nás můžeš učit přeskakovat vysoké překážky a triky co by se mohli hodit. A neboj se smečkou promluvím u jídla."řekla Anie a ukončila trénink. "smečko konec můžete jít!" Anie už věděla čím může Aki pomoci a tak ji napadlo že si vyslechne všechny ze smečky.

Psí přežití Nový člen Kde žijí příběhy. Začni objevovat