Neděle
Pohled Kelly
"Penny nechtěl bys jít zase ven?" zeptala jsem se. Už dlouho mám v plánu jednu věc ale do teď jsem neměla odvahu. Já chtěla bych ho požádat o ruku ale nevím co mám dělat. "Jistě a kam?" zeptal se mně . "No mohli bychom jít do parku je hezky" navrhla jsem opatrně. Pennywise se jen usmál a kývl. Přeměnili jsme se jako minule a šli jsme. Když už jsme byli skoro u parku tak nám cestu zastoupili Henry a jeho parta. Samozřejmě se nám smáli a chtěli nás zmlátit. Chtěla jsem je ignorovat ale Henry vrazil Pennymu pěstí do jeho nádherného obličeje." Tak tos posral" zavrčela jsem a všechny je zbila. "Tak jdeme" řekla jsem Pennymu a šli jsme. Uprostřed parku jsem mu řekla aby se zastavil. Nikdo tu nebyl protože se začalo stmívat. Perfektní pro nás. Přeměnili jsme se zpátky. Pennywise byl zmatený to jsem mu poznala na očích. Klekla jsem si před něj vytáhla krabičku s prstýnkem a začala " Jsi můj důvod k žití. Už od první chvíle kdy jsem tě spatřila jsem tušila že se stane něco zvláštního a měla jsem pravdu. Na celém světě nenajdu hezčí stvoření než jsi ty a proto tě žádám.... vezmeš si mě?
Pohled Pennywise
"Ano,ano a tisíckrát ano" vykřikl jsem nahlas. Od rána jsem věděl že se stane něco výjimečného ale tohle jsem nečekal. Objal jsem Kelly a dlouze jí políbil. Byl jsem ten nejšťastnější klaun na světě a myslel jsem si že už nemůžu být šťastnější.
