Cure (FF TMR)

IV.

,,Aspoň nám něco slib, když už jsi tady." ,,Dobře." ,,Budeš dělat vše co ti řekneme a budeš se drže u nás." ,,Dobře. Slibuju."

Jeli celou noc a Kayla na chvíli usnula Newtovi na rameni. Potřebovala spánek a odpočinek, dřív než už na to nebude čas.

Když se vzbudila bylo už ráno. ,,Za tři kilometry nás bude čekat nějaká kontrola, kluci" ,,Cože?" ,,Bylo to napsané na té ceduli." Odpověděla Kayla a pokrčila rameny.

,,Myslela jsi tuhle kontrolu?" Zeptal se Pánvička, když přijeli k opuštěnému místu ohraničený drátovým plotem, kde byla malá budka a zničená auta.

Dojeli až k tunelu a vystoupili z auta, aby se mohli rozhlédnout ještě před tím, než tam vjedou.

,,Chceš projet tímhle?" Zeptal se Newt. ,,Nechci malovat čerta na zeď, ale kdybych byl žrout, schovával bych se právě tam." Dodal. 

,,Nemáme asi moc na výběr." ,, Ne asi, ale určitě." Opravila ho Kayla a šla trochu blíž k tunelu, aby se mohla pořádně podívat.

Už z venku to nevypadalo bezpečně, ale už není cesta zpět. Obrazně řečeno. Klidně by to mohli otočit a jet zpět do tábora, ale neudělají to.

Newt Kaylu vzal za ruku a zatáhl ji zpět. Opravdu nechtěl, aby se zranila, ale už ji nemohli odvést zpět.

,,To se od vás nesmím hnout ani deset kroků?" ,,Ne. A sedím v předu." Řekl Newt a šel si sednout na Thomasovo místo. ,,Tak nasedáme." Řekl Thomas a šli zpět do auta. 

,,Nikdo v tom tunelu nebude vystupovat z auta a obzvlášť ty ne, balóne." Řekl Pánvička. ,,Už i ty?" Zakňučela Kayla. ,,Proč zrovna balón?" Zeptal se Thomas.

Protože za chvíli budu jak ten balón vypadat. Pomyslela si Kayla. ,,Ale jen tak." Odpověděl Pánvička a usmál se na Kaylu.

Kayla musela protočit očima, protože věděla, že se té přezdívky nijak nezbaví a pánvička jí tak bude říkat, dokud neporodí.

Vjeli do tunelu a Pánvička musel zapnout všechna světla na autě a zbylá trojice si vzali baterky.

,,A je to tady." Řekl Pánvička, když přijeli k části, kde byla všude rozbitá auta.

Nevypadalo to tam pěkně, ani bezpečně, ale pokud se k Minhovi chtěli dostat co nejdříve a nezabloudit, museli projet tunelem.

,,Jeď opatrně a pomalu." Řekl Newt, který měl ruku ven z auta a svítil velkým světlem na cestu. 

Jeli jen chvíli a najednou Pánvička zastavil.

Kayla se podívala dopředu a uviděla žrouta, který stál před jejich autem.

Zdálo se, jakoby si jich nevšiml, ale jakmile udělají nějaký hlasitý zvuk, všimne si jich a napadne je.

,,Jen klid. Je jen jeden, takže ho hezky pomalu objedeme. Zvládneme to." Řekl Thomas. ,,Hezky pomalu." Zopakoval Pánvička. Newt zhasl světlo a zavřel okno. 

Najednou se vedle auta objevila nějaká žena a snažila se otevřít dveře.

Bohužel, to byly Kaylyny dveře. Zaječela a odsunula se co nejdále od dveří.

Žena nevypadala úplně jako žrout, ale stoprocentně byla nakažená.

Ale už tam nebyl jen jeden žrout, byla jich tam spousta a to vůbec nebylo dobré.

Kayle bylo jasné, že tam budou, ale myslela si, že jich tam bude méně.

,,Musíme jet!" ,,Musíme hned odtud. Šlápni na to!"  ,,Držte se." Řekl Pánvička a rychle rozjel auto. Jeden žrout byl na kapotě a praštil do skla, které prasklo.

,,Setřes ho, Pánvi." Řekl Thomas. ,,Snažím se." 

Pánvička začal kličkovat, ale nepomohlo to. Žrout se přesunul ke dveřím a začal mlátit do skla.

,,Držte se." Řekl Pánvička a bokem auta se otřel o druhé, takže to žrouta smetlo.

Kluci se podívali dozadu jestli je opravdu setřásli, ale Kayla ne. ,,Pánvi, pozor!"

Bylo pozdě. Auto najelo na nějakou věc a převrátilo se.

,,Jste v pohodě?" Zeptal se Thomas. ,,V rámci možností." Odpověděla Kayla. ,,Zakryj si oči."

Thomas začal kopat do skla, které se rozbilo a Kayla s Thomasem mohli ven. Thomas šel první a potom pomohl Kayle.

,,Jsi v pořádku?" Zeptal se své sestry a pro jistotu si ji prohlédl. ,,Ano, neboj."

,,Otevřete nám ty dveře." Řekl Pánvička. ,,Já zkusím tyhle, ty zkus ty druhé." Kayla přikývla a šla na druhou stranu, kde měl být Newt. 

Začala tahat za kliku, která se trochu zasekla. Nakonec se jí povedlo otevřít dveře a Newt vypadl z auta.

,,Jsi v pořádku?" Zeptala se Kayla a pomohla mu vstát. ,,Jo." Za dvojicí přišel Thomas a Pánvička ještě vylézal z auta.

Najednou se tam objevil žrout. ,,A sakra." ,,Pánvi pohni. Musíme hned odsud." ,,Počkejte." Řekl a pro něco se ještě natahoval.

Žrout už byl blízko a Kayla rychle zareagovala. Vytáhla svou zbraň a střelila. Měla štěstí, že se vůbec trefila, protože neměla čas zaměřit a střílení nebylo její silnou stránkou.

,,Dobrá trefa." Řekl Thomas. ,,Dík." ,,Mám to." Zaradoval se Pánvička a vytáhl pušku. ,,Jdeme, honem." 

Začali utíkat pryč a žrouti za nimi, ale museli zastavit, protože se objevili i před nimi. Pánvička vzal pušku a začal do nich střílet. ,,Máš dost nábojů?" Zeptala se Kayla. ,,Jo." 

,,Hele, lidi. Došli náboje." Oznámil po chvíli Pánvička. ,,Jsme v pytli." Řekla Kayla a šla blíž k Newtovi, který si ji ochranářsky přitáhl k sobě.

Najednou uslyšeli zvuk motoru a za nedlouho vedle čtveřici zastavilo auto. Ze střešního okna vykoukla Brenda a začala střílet. ,,Nasedat." 

Všichni rychle nasedli a mohli vyjet. ,,Jeď Jorge." Jorge šlápl na plyn a auto se rychle rozjelo.