Cure (FF TMR)

III.

Kayla si stoupla na proti zrcadlu, které bylo pověšené na zdi a vyhrnula si tílko.

Podívala se na své malé kulaté bříško a jemně po něm přejela.

,,Za chvíli budu vypadat jako balón." ,,To teda budeš a teď pojď, ať na nás nečekají, balóne." Zasmála se Brenda Kayle a vydala se za ostatními.

Kayla se naposledy podívala do zrcadla a vydala se za Brendou.

Vešli do velké místnosti, kde byl velký stůl a na něm mapa.

Kayla si stoupla vedle Newta a pořádně si prohlédla mapu.

Podle toho, kdo byl v místnosti, Kayla usoudila, že Thomase napadl velmi šílený plán, který mu Vince nebude chtít schválit.

Cítila, jak se na ni někdo dívá a rozhlédla se po celé místnosti.

Dál od Kayly stal Pánvička, který se na ni usmíval a Kayla musela protočit očima.

Věděla, že už jí s tím nedá pokoj. Buď se jí bude na něco vyptávat, nebo si z ní bude dělat legraci.  Znala ho dost dlouho.

Znovu se raději začala soustředit na mapu a ostatní.

,,Tady, to je ono." Řekl Thomas a ukázal na kolečko zakreslené v mapě.

,,Je to pár set mil. Podle železnice a toho co řekl Aris tam zamířili a odvedli tam Minha. Vezmeme všechny schopné, pojedeme kudy to půjde, stačí nám na to týden." Dodal. ,,Sem nám to trvalo půl roku. Máme tu přes sto dětí. Nemůže tu trčet navždy po tom co jsme provedli a ty chceš vyrazit na nějaké místo na mapě. Ani nevíš co tam je." Odporoval Vince. ,,Já jo." Ozval je Jorge. 

,,Je to už pár let, ale byl jsem tam. Poslední město, tak mu říká zlosin. Byla to jejich hlavní základna. Jestli to město ještě stojí, určitě bys tam nechtěl být. Je to jáma lvová." Dodal Jorge. ,,Už jsme to přece udělali." Řekl Thomas.

,,Měli jsme měsíce na přípravy, spolehlivé informace, zaskočili jsme je. Nic z toho teď nemáme." ,,Vinci, promyslel jsem to-" ,,Když jsem se naposledy takhle do něčeho pustil přišel jsem o všechno. Pamatuješ si. Já vím, že jde o Minha, ale nemůžeš chtít, abych ohrozil všechny děti kvůli jednomu." 

Najednou se ozval vysílač, který měli na ohlášení, kdyby se blížil zlosin.

,,Sakra, zhasněte." Všichni začali zhasínat všechna světla a celý tábor byl zahalen do tmy.

Po chvíli se vše uklidnilo a  všichni mohli jít spát. Většina byla ráda po tak namáhavém dnu.

,,Jdeme?" Zeptal se Newt Kayly. ,,Běž napřed, ještě se projdu." Řekla, ale lhala jsem.

Moc dobře věděla, že se Thomas rozhodne jít pro Minha sám, a taky věděla, že Newt a Pánvička pojedou s ním.

Jenže Kayla chtěla taky. Minho byl i její kamarád a chtěla ho zachránit. Bylo jí ale jasné, že by jí s sebou nevzali.

Věděla, že to myslí dobře, ale museli pochopit, že Kayla není nějaká křehká porcelánová panenka. Uměla se bránit a chtěla pomoct.

Vzala si batoh a do něj začala dávat potřebné věci.

Potom šla do garáže a schovala se do jednoho ze dvou plně fungujících aut.

Věděla, že si vyberou přesně to auto, protože to druhé bylo Jorgovo a jestli se chtěli dostat do města co nejrychleji a v pořádku, musí mít dobré auto.

Za nedlouho přišel i Newt s Pánvičkou. Pánvička si sedl za volant, dali si své věci do auta a Newt si stoupl vedle auta. 

,,Kampak se chystáš?" Zeptal se Newt přicházejícího Thomase a rozsvítil malé světlo. ,,Newte-" ,,Přestaň blbnout. Jedu taky. Pojď." ,,Ne. Chci jít sám. Hele, i když najdeme Minha, není jistý, že se vrátíme." ,,Tak to budeš potřebovat pomoct." Řekl Newt a otevřel přední dveře, což zapříčinilo, že se v autě rozsvítilo malé světlo a odhalilo Pánvičku.

,,Začali jsme to spolu, tak to spolu taky dokončíme." Dodal Newt a myslel to vášně.

I on a Pánvička chtěli Minha zachránit,. Znali ho tři roky. Tři roky s ním strávil v Placu.

,,Doufám, že tu není i Kayla." Řekl nakonec Thomas. ,,Ne. Tu bych s sebou nikdy nevzal, nechci, aby se jí cokoliv stalo." ,,Tak jo, zachráníme ho." Řekl Thomas.

Thomas si sedl na místo spolujezdce a Newt vedle Kayly. Naštěstí si jí ani jeden nevšiml, když byla schovaná pod sedačkou. 

Jeli něco přes hodinu a Kayla se rozhodla vylést. Nejen proto, aby jim řekla, že je tam taky, ale i pro to, že už jí bolelo tělo.

,,Víte kluci, to byl od vás opravdový podraz." Řekla a vyškrábala se na sedačku.

,,KAYLO?!" Řekli sborově a Pánvička prudce zabrzdil. ,,Nejsem blbá a bylo mi jasné, že Thomas pojede Minha zachránit, a taky, že se k němu přidáte." ,,Otoč to Pánvičko." Řekl Newt. ,,Teď už nemůže, Newte. Už jsme daleko a nemžeme se jen tak otočit. Jeď dál." Povzdechl si Thomas. 

,,Co tě to napadlo!?" Začal se Newt hádat. ,,Chci pomoct! Nechci jen sedět a čekat dokud mi nedojde oznámení, že se vám něco stalo a už se neuvidíme! Teď vás potřebuju! A navíc jak jsi řekl! Spolu jsme to začali, tak to spolu taky dokončíme. A ty Thomasi jsi jednou řekl, že jsme dvojčata, a že všechno co jsme zvládli, jsme zvládli spolu!" Řekla Kayla naštvaně a zkřížila si ruce na prsou.

,,A co když se ti zase udělá špatně!" ,,Už je to dobrý. Nic mi není a prostě jedu s vámi." ,,Kaylo-" ,,Tak a dost! Nehádejte se. Nikdy jste se zatím nehádali. Nemá cenu se hádat, už se to stalo a jede s námi, ale taky bych byl raději, kdyby jsi tam zůstala." Zastavil naši hádku Thomas.

Pánvička se musel trochu usmát. Samozřejmě, že už se pohádali, ale bylo to ještě v Placu a Thomas to nevěděl. A navíc se dali další den zas dohromady.

,,Tím jako chceš říct, že jsem slabá, nebo že vám budu překážet? Pánvičko, jestli máš taky nějakou urážku, klidně ji řekni." ,,Balóne." Řekl a rozjel auto. 

,,Aspoň nám něco slib, když už jsi tady." ,,Dobře." ,,Budeš dělat vše co ti řekneme a budeš se drže u nás." ,,Dobře. Slibuju."