Cure (FF TMR)

V.

Všichni nasedli a mohli vyjet. ,,Jeď Jorge." Jorge šlápl na plyn a auto se rychle rozjelo.  

Po krátké době naštěstí vyjeli z tunelu, ale nezastavovali.

Kayla si musela oddechnout. Byla strašně ráda, že je Jorge a Brenda zachránili. Kdyby nepřijeli, už by nejspíše byli mrtví. Všech pět, protože Kaylyno dítě se také počítá.

,,Jsem ohromen. Vydrželi jste skoro celý den." Řekl Jorge. Brenda se na čtveřici otočila a zavrtěla hlavou.

,,Nechtěl jsem vás do toho zatahovat." Řekl Thomas a Kayla se plácla do čela. Opravdu "věděl", co má v té situaci říct.

,,Tím chce říct, že vám děkujeme za záchranu." Řekl Pánvička. ,,Není zač." Řekla Brenda a znovu se otočila.

,,Moc se neradujte. Tohle byla poslední obraná linie. Pokud byla zničena, tak město nejspíše taky." Řekl Jorge. ,,Jestli nevymysleli jiný způsob jak se chránit." Řekla Kayla a ostatní se podívali stejným směrem jako ona.

Jorge zabrzdil a všichni vystoupili. 

Před nimi v dálce stála dvě úplně odlišná města, která oddělovala kamenná zeď.

Okolo kamenných zdí stalo úplně zničené, ale přesto obydlené město a za zdí se skrývalo velké moderní město se spoustou výškových budov a uprostřed města stálo sídlo zlosinu.

,,Zvláštní. Byli jsme tam tři roky zavření, a teď chceme zpátky." Řekl Newt. 

Kayla šla trochu dál a pořád koukala na město. ,,Čau, mamino." Řekla Brenda, když se postavila vedle Kayly.

,,Kolik přezdívek ještě vymyslíte? A ticho můžou to slyšet." ,,Neboj, neposlouchají nás. Jen mě překvapuje, že tě vzali s sebou, čekala bych praví opak." ,,Schovala jsem se v autě, a až jsem věděla, že to nemůžou otočit, vylezla jsem." Zasmála se Kayla a šla zpět k ostatním. 

,,Jorge, víš jak dovnitř?" Zeptala Kayla se s nadějí. ,,Na mě nespoléhejte. Ty zdi jsou nové. Takhle zlosin řeší všechno." ,,Odtud na to asi nepřijdeme. Jdeme." Řekla Brenda a všichni si šli sednout zpět do auta.

Kayla se posadila trochu pohodlněji a položila si ruce na trochu kulaté bříško. Musela se trochu usmát. Ona i dítě byli v pořádku, za což byla neuvěřitelně ráda.

,,Je ti dobře? Nestalo se tam nic?" Zeptal se jí Newt. ,,Ne, nestalo. Jsem v pořádku." Usmála se.

Objal ji okolo ramen a dal pusu do vlasů. Kayla si všimla, že se Pánvička začal usmívat a nenápadně naznačoval, jak velké bude mít břicho za pár měsíců. 

Kayla protočila očima a vystrčila na něj jazyk.

Za delší dobu dojeli do města, kde museli vystoupit kvůli počtu lidí.

Kayla s Brendou si jen pro jistotu nasadily kapuce a Kayla si propletla prsty s Newtem.

,,Šlo to tu úplně do háje." Okomentoval Jorge. ,,Musíme držet spolu. Nerozdělujte se." Řekl Thomas. 

Za chvíli kolem nich projížděly dvě dodávky, na kterých seděli vojáci.

Jeden něco hlásil a lidé okolo jásaly nad jeho proslovem.

,,Musíme dál." Řekl Thomas a znovu vyrazili. Museli se k Minhovi dostat co nejdříve a hlavně víc nenápadně. Nepotřebovali, aby je hned na začátku chytil zlosin.

,,To je ono. Cesta dovnitř." Řekl Thomas a šel blíž ke zdi. ,,Thomasi, tohle přece nehledáme. Nikdo neví jak dovnitř. Myslíš si, že ty a to přijdeš?" ,,Když jsem až tady, nevrátím se." Thomas a Jorge se zbytku skupiny začali ztrácet v davu.

Přidali a Kayla začala mít divný a nepříjemný pocit. Otočila hlavu dozadu a zjistila, že je sledovali vojáci.

Kayla se zamračila a trochu zatahala Newta za ruku.

,,Newte, ti vojáci nás sledují." Řekla mu a on se taky otočil. ,,Jdeme, rychle." Ještě víc zrychlili a došli až ke dvojici, která jim utekla.

,,Lidi musíme hned zmizet, hele." Řekl ostatním Newt. Ze všech stran k nim skrz dav mířili vojáci a nevypadalo to, že by s nimi měli dobré úmysly.

Najednou se ozvala siréna a všichni zmlkli. Ze zdí se vysunuly čtyři stroje. Začala panika a lidé běželi pryč. Ze strojů začali létat střeli a skupina se také rozeběhla pryč.

Zahli za roh, kde je chytli jejich pronásledovatelé. ,,Newte!" ,,Kaylo!"

Popadli ji a dali do jedné dodávky, do které potom přidali i Thomase s Brendou. Nastartovali a vezli je pryč.

Za chvíli Kaylu něco napadlo. Věděla, že to na 99% nevyjde, ale zkusit to mohla. Za pokus nic nedáte, že?

Pomalu začala posouvat svou ruku k opasku, za kterým měla svou zbraň, která byla trochu přikrytá její bundou.

,,To bych být tebou nedělal." Řekl voják, který seděl na proti sourozencům a Brendě s dalšími třemi vojáky.

,,Aspoň jsem to zkusila." Řekla si Kayla a pokrčila rameny.

Zastavili a vytáhli je ven. Kayla se rozhlédla a trochu se zamračila. Nebyli ze zlosinu, ale vojáci měli stejnou výzbroj, což bylo divné.

Chvilinku po nic přijela i druhá dodávka, ze které se ozýval křik ,,Kde je Brenda!?"

Za chvíli z dodávky vypadl Jorge a voják. Jorge se na vojáka vrhl a pořád se ho ptal na stejnou otázku. ,,Kde je Brenda!?" ,,Jorge, stop." ,,To stačí."

Chytli trojic a nepouštěli je k nim. ,,Jorge, stačí. Jsem tady." Uklidnila ho Brenda.

,,Uklidněte se všichni jsme na stejné straně." ,,Takhle se spojenci nechovají." Řekla Kayla, vytrhla se vojákovi a běžela za Newtem.

,,Kdo sakra jseš?" Zeptal se Thomas a všichni napjatě sledovali, co se bude dít dál. Voják si sundal masku a Thomas, Kaylu, Newta a Pánvičku čekal šok.